Špidla uvedl, že v získaném čase by se předlohou mohla zabývat důchodová komise dolní komory. Sněmovna by se podle něj mohla k návrhu vrátit na své příští, tedy dubnové schůzi.
Vládní návrh předpokládá vznik sociální pojišťovny jako veřejnoprávní instituce, která by měla napříště spravovat prostředky vybrané na sociálním pojištění. Předloha by tak měla oddělit důchodové a nemocenské pojištění od státního rozpočtu.
O podstatě zákona o sociální pojišťovně jednali ve středu představitelé ODS, KDU-ČSL a Unie svobody. Podle dostupných informací měla schůzka informativní charakter a neskončila dohodou o společném hlasování zmíněných stran, které vládní předlohu kritizují.
Pojišťovna by hospodařila odděleně od státního rozpočtu
Sociální pojišťovna by hospodařila podobně jako zdravotní pojišťovny odděleně od státního rozpočtu. Pro běžného zaměstnance či podnikatele by měla přinést jedinou výraznější změnu - lepší přehled o tom, kolik peněz během své pracovní kariéry odvedl státu na sociálním pojištění.
Vláda totiž počítá s tím, že by každý člověk dostával pravidelně výpis s částkou, kolik už do důchodového systému přispěl a jak velký by mohl být jeho důchod. "Nebude to samozřejmě hned, ale zhruba tak v roce 2003 či 2004," vysvětlil ředitel odboru sociálního pojištění na ministerstvu práce Jiří Král.
Schodky v důchodovém systému by pojišťovna neřešila
Nedostatek peněz a prohlubující se schodky v důchodovém systému však tento zákon neřeší. V roce 1998 v tomto systému chybělo 11 miliard korun, předloni už to bylo skoro 20 miliard.
"Samotný vznik sociální pojišťovny nebude mít na výši deficitu veřejných rozpočtů vliv, pokud nebudou nově nastaveny parametry, jimiž se sociální pojišťovna naplňuje, například sazby pojistného," připustil před časem i ministr financí Pavel Mertlík.
Peníze do pojišťovny bude nalévat stát, kritizují poslanci
Právě zachování průběžného systému financování i fakt, že případné chybějící peníze v sociální pojišťovně uhradí nakonec zase státní rozpočet, nejvíce kritizují pravicoví politici.
Požadují, aby alespoň část důchodu konkrétního člověka byla placena z peněz, jež si sám povinně uspořil. To však vláda odmítá jako nesolidární. Jedinou změnou ve financování, kterou zákon o sociální pojišťovně přináší, a která by mohla vnést do důchodového systému více peněz, je placení pojistného za studenty či ženy na mateřské dovolené.
Zatímco nyní jsou tito lidé automaticky pojištěni, aniž za ně kdokoli platí, do nové sociální pojišťovny by za ně musel platit stát. Pojišťovně, která bude důchody z vybraného pojistného vyplácet, by mělo ulevit i to, že určitou minimální část penze by jí na každého důchodce platil stát přímo z rozpočtu. "Z hlediska celých veřejných financí by to sice neznamenalo žádnou změnu, protože tyto peníze budou zase chybět v rozpočtu, ale sama sociální pojišťovna by díky tomu nemusela být v deficitu," říká ekonom Patria Finance Ondřej Schneider.
