Pro svůj premiérový prodej rozsáhlého majetku si tak vláda zvolila cestu, kterou sociální demokraté při svém nástupu do Strakovy akademie nejvíc kritizovali, totiž manažerskou privatizaci.
Podle bývalého šéfa ČSSD Miloše Zemana nepřináší tato cesta podnikům potřebný kapitál na rozvoj. Prodej velkých firem manažerům byl doménou poloviny 90. let. Většina tehdejších kapitánů průmyslu však neuspěla.
Šéf Sokolovské uhelné a nový majitel podniku František Štěpánek měl proti předchozím pokusům velkou výhodu. Firma zaměstnávající pět a půl tisíce lidí je dlouhodobě vysoce zisková.
Prodej Sokolovské uhelné ve vládě silně podporoval jak premiér, jehož klíčový poradce Jaroslav Ungermann sedí v dozorčí radě firmy, tak Stanislav Gross. Proti se nikdy nevyjádřily ani koaliční strany.
Manažerská firma Sokolovská těžební zůstala po vyřazení několika zájemců koncem loňského roku jediným uchazečem o privatizaci Sokolovské uhelné s původní nabídkou 2,1 miliardy korun.
Začátkem března vláda soutěž na prodej dolů zrušila a vyzvala Štěpánka k navýšení nabídky. - více zde
Ministři požadovali nejméně 2,5 miliardy. Štěpánek jejich požadavek splnil a přihodil ještě sto milionů. Na druhou stranu zmírnil své sliby na finanční podporu regionu.
První manažerská privatizace pod taktovkou ČSSD má před sebou však ještě jednu překážku. Není jisté, zda cenu schválí antimonopolní úřad. Ten upozornil, že bude požadovat, aby se doly prodaly za částku rovnající se středu znaleckého posudku (asi čtyři miliardy korun), který pro stát dělala Komerční banka.
Antimonopolní úřad tvrdí, že nižší cena může být chápána jako veřejná podpora. Se Štěpánkem se v privatizaci nikdo neutkal a bez soutěže je posudek jediným reálným ohodnocením firmy.
Kromě prodeje Sokolovské uhelné kabinet rozhodl i o prodeji menšinového podílu státu v černouhelných dolech OKD. Za 46 procent akcií získá stát od majoritního vlastníka Karbon Invest 2,25 miliardy.
Celkem by tak z prodeje akcií těžebních firem měl stát získat téměř pět miliard korun.
