Monika Dvorská měla po pádu z koně rozdrcený bederní obratel i další zlomeniny. Lékaři už jí nedávali moc nadějí, že by ještě někdy mohla chodit, ale specialisté v liberecké nemocnici zvládli nemožné. „Nemohla jsem hýbat nohama, strašně jsem se bála, že zůstanu na vozíku. Měla jsem od krční páteře po první bederní obratel skloubené skoro všechny kosti. Nikdo mi nedával naději, že budu chodit. Ale stal se malý zázrak. Nejsem úplně stoprocentně zdravá, ale chodím,“ uvedla pacientka Monika Dvorská, které v Liberci změnili život.
A právě takové příběhy ukazují na zkušenosti a um libereckých lékařů, které ocenila společnost Eurospine – Spine Society of Europe sdružující odborníky na páteř a zaměřující se na klinickou péči i výzkum certifikátem Centrum excelence v rámci spinální chirurgie. Pro libereckou nemocnici je ocenění jedinečnou záležitostí, ve světě se jím pyšní jen dvanáct dalších nemocnic.
Auditoři ocenili vybavení i návaznost procesů
Certifikát nemocnici nezaručuje více peněz, je to však věc prestiže a následně i zájmu pacientů. „Vlastnictvím tohoto certifikátu dáváme světu najevo: tady je pracoviště, které dělá svoji práci na určité úrovni, nemusíte se bát k nám přijít,“ uvedl liberecký páteřní chirurg Pavel Barsa.
Ocenění libereckých lékařů za jedno z nejlepších oddělení páteřní chirurgie v Evropě platí pět let. Aby si ho nemocnice udržela, bude po pěti letech muset prokázat, že je v operacích páteře minimálně na stejné nebo ještě vyšší úrovni než dnes.
„Není to obyčejný diplom. Probíhal tu náročný audit, který sledoval vše. Nejen zručnost a um našich lékařů, ale i kvalitu poskytované péče. A to nejen při operaci, ale hlavně tu návaznou, dále přístrojové vybavení, zajímal je i náš výzkum a publikování odborných článků ve světě,“ sdělil generální ředitel nemocnice Richard Lukáš, který v roce 1993 stál jako šéf traumacentra u vzniku spinální jednotky v Liberci. Ta se věnuje pacientům po těžkých úrazech páteře, a pomáhá jim s návratem do života. V Česku jsou přitom pouze čtyři spinální jednotky – v Liberci, Brně, Ostravě a pražském Motole.
Počet degenerativních onemocnění se zdvojnásobil
Právě úrazy páteře jsou jednou z hlavních kategorií, pro něž nemocnice statut Centra excelence získala. Dále jsou to také tumory a degenerativní onemocnění, která v posledních letech přibývají. „Provedl jsem analýzu zaměřující se na degenerativní onemocnění krčních páteří. A s podivem, přestože je dnešní doba tak divoká, nepřibylo tolik úrazů, ale počet degenerativních onemocnění se za posledních deset let více než zdvojnásobil,“ upozornil přednosta neurocentra a spoluzakladatel páteřní chirurgie v Liberci Petr Suchomel.
Podle něj je takových operací stále víc nejen kvůli tomu, že v populaci přibývá starších lidí, ale i proto, že se lidé takových zákroků již tolik neobávají, protože jsou běžných standardem. Napomáhá tomu i špičková technika umožňující stále náročnější zákroky.
„Všechno jde dopředu. Už kvůli operaci nemusíme do pacientů tolik řezat, stačí malé ranky. Už umíme vložit třímilimetrový implantát do tři a půl milimetrové dírky. Díky novým technologiím děláme dnes i operace, na které bychom si ještě před deseti lety netroufli,“ uvedl Petr Suchomel, který získává své zkušenosti i v zahraničí a dlouhodobě spolupracuje s předními světovými chirurgy. „Od počátku jsme se orientovali na ty, od kterých se šlo učit, dbáme na kvalitu našeho lékařského týmu. A tohle ocenění ukazuje, že jsme zvolili správnou cestu,“ řekl Petr Suchomel.
Operace v Liberci, kterou sledoval celý svět
Neurochirurgické operace, které se v Liberci provádějí, patří k těm nejnáročnějším. Tamní tým lékařů se může pyšnit i několika prvenstvími. Například v roce 2003 tam, jako první v Česku, provedli zavedení umělé plotýnky do krční páteře. O dva roky později v roce 2005 potom přednosta neurocentra Petr Suchomel jako první na světě odebral pacientovi druhý krční obratel a odstranil velký nádor, který pod ním byl, aniž by přitom porušil důležité cévy. Bez tohoto zákroku by přitom pacient do půl roku zemřel.
Jediné, co jinde ve světě ani v Liberci zatím nedokážou, je scelení přetnuté míchy. „Bohužel bude trvat ještě dlouho, než se v tomhle udělá nějaký pokrok,“ uzavřel Petr Suchomel.
