Spojení ČEZ s distribucí omezí konkurenci

Co Klausova vláda na začátku devadesátých let rozpojila, to Zemanovi ministři zase spojili. Rozhodnutí kabinetu prodat majoritní státní podíly v elektrárenské firmě ČEZ a šesti distributorech elektřiny v jednom balíku, je návrat k Českým energetickým závodům. Je takovýto konglomerát, který chce vláda navíc svěřit do rukou jednoho velkého evropského hráče na hřišti energetiky, "zločin století", jak neoficiálně tvrdí někteří ekonomové, nebo naopak geniální řešení?

"Na celoevropském trhu obstojí největší a nejsilnější. Všude v Evropě nyní dochází k fúzím, ať už jde o Německo, či Velkou Británii," vysvětlil důvody rozhodnutí vlády ministr průmyslu Miroslav Grégr. Spojením distributorů, kteří zásobují elektřinou konečné spotřebitele, s výrobcem ČEZ se navíc podle něj stát vyhne tomu, že prodá zahraničním konkurentům jen tuzemský trh a s ním i české zákazníky.

Co však spotřebitelům elektřiny velký gigant přinese? Podle nového energetického zákona si největší spotřebitelé budou moci vybrat svého dodavatele elektřiny již od roku 2002 a doposud se předpokládalo, že mezi sebou bude soutěžit několik subjektů. Nabídky měly dávat elektrárny společnosti ČEZ a zdroje nezávislých výrobců, ale i jednotlivé distribuční firmy, které si mohou nasmlouvat elektřinu i od obchodníků.

Spojení ČEZ s šesti z celkem osmi distributorů v zemi však konkurenci mezi nimi znemožňuje. "Dovedu si jen těžko představit, že po tomto spojení bude moci trh fungovat, jak by měl. I když zákon požaduje jen účetní oddělení výroby, přenosu a distribuce, riziko pokřivení vztahů, a tím i deformace cen je podle mého názoru velké," domnívá se ředitel Severomoravské energetiky Tomáš Hüner.

Argument ministra Grégra, že velké energetické giganty jsou běžné i v západní Evropě, má také trhlinu. Většinou totiž jde o země s mnohem větším trhem.

Jestliže se například v Německu po nedávné fúzi několika společností vytvořil obr s názvem E.ON, stále má proti sobě další silné soupeře. Navíc spojení probíhalo pod dozorem evropského antimonopolního úřadu.

EON je i největším investorem v tuzemských distribučních firmách. Jeho zástupce upozorňuje, že spojení rozvodných firem s ČEZ nepovažuje za nejšťastnější.

"Například naší strategií je opouštět výrobu elektřiny. Chceme se soustředit především na obchod a distribuci," uvedl ředitel tuzemského zastoupení Miroslav Píše.

Firma se podle něj přesto privatizace zúčastní. Obdobný přístup má i další velký investor, americký energetický kolos AES. "Spojený balík ČEZ a distribuce postrádá pro investory efekt. Každý totiž chce něco jiného, takže zvolený způsob privatizace si zřejmě vynutí, aby se vytvářely pro koupi účelové koalice a poté došlo k restrukturalizaci," sdělil zástupce AES Frank Fridrich.

Se spojeným balíkem je naopak spokojena francouzská monopolní společnost Electricité de France, která je také podle neoficiálních informací favoritem vlády. "O ČEZ máme opravdu vážný zájem a jeho spojení s distributory nám vyhovuje," uvedl ředitel tuzemského zastoupení Patrick Luccioni. Francouzský gigant je však firma, která má kvůli monopolu doma problémy s Evropskou komisí, jež po ní požaduje dodržení zákonů a liberalizaci.