Podle zveřejněného prohlášení představí Evropská komise již brzy formát plánovaného dohledového mechanismu. Lídři eurozóny v textu naléhavě vyzvali členské země, aby se těmito návrhy zabývaly do konce roku.
Až bude takovýto mechanismus existovat, a to včetně zapojení Evropské centrální banky, pak bude možná přímá rekapitalizace bank. Právě to byla v poslední době jedna ze sporných otázek, na níž se názory výrazně lišily.
Bankovní unieBankovní unie by měla mít tři atributy – společné pojištění vkladů, společnou regulaci a záchranný fond pro případ krachu důležitých bank. Není však zřejmé, odkud by pocházely prostředky na záchranu bank v problémech. ČR je opatrná, protože není jasné, jak by fungoval dohled nad bankami v Česku, které mají své matky v zahraničí. Záchranný fond by navíc podle premiéra Nečase mohl povzbudit morální hazard bankéřů. |
Unijní prezident Herman Van Rompuy kolem půl páté ráno rovněž oznámil, že země plnící rozpočtová pravidla a politiky EU budou mít přístup k dočasnému záchrannému fondu eurozóny EFSF a trvalému fondu ESM kvůli podpoře jejich vládních dluhopisů na finančních trzích.
"Otevíráme možnost pro země, které se dobře chovají, aby využívaly nástrojů finanční stability, aby ujistily trhy," řekl Van Rompuy. To by mělo přispět k navrácení stability na trhy s dluhopisy.
Španělsko a Itálie souhlasily, ale kladly si podmínky
Španělsko s Itálií na summitu podmiňovaly svůj souhlas s takzvaným prorůstovým paktem, který počítá s nalitím nějakých zhruba 120 miliard eur na podporu růstu a tvorby pracovních míst a o němž se na summitu také diskutovalo, právě tím, že Unie přistoupí k okamžitým krokům, které by měly zabránit spirálovitému nárůstu výdajů spjatých s obsluhou jejich dluhu.
Výnosy z dluhopisů obou těchto jihoevropských zemí, na které tvrdě doléhá současná dluhová krize, v poslední době výrazně narostly a hrozilo, že by třetí a čtvrtá největší ekonomika eurozóny mohly být donuceny opustit kapitálové trhy.
Jednotný dohledový orgán, který by měl dohlížet na banky eurozóny, je jakýmsi prvním krokem ke vzniku evropské bankovní unie. Právě o ní se hovoří jako o jednom z nástrojů k řešení a předcházení současných potíží, které sužují převážně země eurozóny.
Česká republika reaguje na případnou bankovní unii chladně
Například Česko k dosavadním vizím o této unii bylo poměrně chladné. Premiér Petr Nečas zdůrazňoval potřebu sledovat bedlivě debaty o změnách a dopadech, které by mohly přinést pro český bankovní dohled.
Ministr financí Miroslav Kalousek opakovaně poznamenal, že se obává, že pokud se nezapojí všechny země EU, pak že může ohrozit existenci jednotného finančního trhu. Současně dodal, že si myslí, že všechny země se nezapojí.
"Proces byl tvrdý, výsledek byl dobrý," řekl italský premiér Mario Monti, který byl jednou z ústředních postav nočních debat. Itálie ale podle něj v tuto chvíli nemá v úmyslu o mimořádnou podporu požádat.
Na základě současných dohod a pravidel o peníze ze záchranného fondu eurozóny mohou požádat vlády, které by je pak půjčily svým bankám. Jenže to může vést k negativním vlivům na některé jejich makroekonomické údaje, což může vystrašit investory. Ti následně chtějí více peněz za půjčky pro takové státy.
Patrné to bylo právě i v případě Španělska, které před nedávnem požádalo o finanční pomoc pro své banky. Z dlouhodobého pohledu by výdaje, jež má Madrid na obsluhu dluhu, zřejmě nebyly udržitelné.
