Řecká vláda si neodpustila malé rýpnutí směrem k Berlínu, když ve středu ministr energetiky Panajotis Lafazanis prohlásil, že země nedokončí rozjetou privatizaci státních energetických podniků. Šlo přitom o opatření, které o pouhý den dříve slíbil kabinet dotáhnout do konce výměnou za prodloužení záchranného programu.
Poslanci německého Bundestagu se přesto v pátek vyslovili pro pokračování pomoci. Levicová řecká vláda premiéra Alexise Tsiprasise totiž ze svých původních požadavků na změnu přísných úsporných opatření ustoupila téměř ve všem.
„Řecko nenašlo nikoho, kdo by mu půjčil peníze, protože mu nikdo nevěří. Řekli jsme proto, my Řecku pomůžeme. Jsme Evropa, jsme jedno společenství. My Němci více než všichni ostatní,“ apeloval na poslance německý ministr financí Wolfgang Schäuble, aby na prodloužení pomoci o další čtyři měsíce kývli. V zásadě však byl apel zbytečný, se silnou podporou se předem počítalo a souhlasný hlasovací lístek nakonec odevzdalo 542 z 587 přítomných poslanců Spolkového sněmu.
Řeckem předložený seznam úsporných opatření, který byl podmínkou pro pokračování záchranné pomoci, už v průběhu týdne odsouhlasili i další věřitelé tedy Mezinárodní měnový fond a Evropská centrální banka (více čtěte zde). Poté na něj kývli i ministři financí euroskupiny, tedy zemí platících eurem, potřeba však byl ještě souhlas národních parlamentů.
V pátek podle rozhlasové stanice Deutschlandfunk další pomoc Řecku schválil také estonský parlament, dříve tento týden pro ni hlasovali poslanci v Nizozemsku a ve Finsku.
Bez pomoci by Řecko během pár týdnu zkrachovalo a muselo opustit eurozónu. Od roku 2010 obdržela předlužená země finanční injekci ve výši 240 miliard euro.
