Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Češi jdou proti úmyslu Bruselu změnit podporu biopaliv

  5:00aktualizováno  5:00
Novela zákona o spotřebních daních se pro ministra financí a majitele skupiny Agrofert Andreje Babiše mění v zatím největší reputační problém jeho politické kariéry. Opozice tvrdí, že Babiš ve vládě prosadil normu přímo šitou na míru vlastní firmě.
(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto: Daniel Beran, MAFRA

Přesněji řečeno, kritici upozorňují, že zákon pomůže Babišovým továrnám Preol, Primagra a Ethanol Energy, které vyrábějí biosložky do pohonných hmot.

Zákon, kvůli němuž Babiš čelí nebývalé kritice, nese dvě velké změny: prodlužuje podporu biopaliv formou nízké daně až do roku 2020 a zpřísňuje povinnost přimíchávání biosložek do běžného, vysokou daní zatíženého benzinu a nafty. Změny zřejmě způsobí vyšší poptávku po biolihu a bionaftě, což je pro Babišovy firmy výhodné.

Za nesplnění cíle miliardová pokuta

Biosložky se v Česku do paliv povinně přimíchávají od roku 2010. Cílem je plnění závazků z evropských směrnic, jež země odsouhlasila ještě před Babišovým vstupem do politiky. Česko tehdy slíbilo, že do roku 2020 pokryje nejméně deset procent spotřeby pohonných hmot v dopravě z obnovitelných zdrojů. A také, že sníží emise skleníkových plynů z výfuků o šest procent.

Tohoto cíle lze dosáhnout i jinak než preferencí biopaliv: třeba podporou elektromobilů nebo aut na plyn. V praxi se však u nás staly hlavními nástroji bionafta, biolíh a biosložky přimíchávané do běžných paliv. Podpora má dvojí podobu: jednak jsou „čistá“ biopaliva – téměř stoprocentní bionafta a biolíh – zatížena minimální spotřební daní, jednak musí distributoři biosložky povinně přimíchávat i do běžných paliv.

Ani toto není jediná možná cesta. „Polští výrobci mohou získat investiční dotace na výrobu zpracovatelských kapacit na biopaliva z obilí či řepky. V Rakousku je zase podpora na nákup aut na biopaliva,“ říká ministr zemědělství Marián Jurečka.

Každopádně letos v létě první pětiletá fáze podpůrného programu končí a ministerstvo zemědělství muselo připravit pokračování na období let 2015 až 2020. Kdyby v další podpoře nepokračovalo vůbec, hrozila by zemi pokuta za neplnění ekologických závazků, podle ministerstva zemědělství až miliardová.

Biosložka nově v každé cisterně

I v příštích pěti letech se vláda rozhodla spoléhat hlavně na biopaliva. Hlavním nástrojem pro novou strategii lidoveckého ministra zemědělství se pak stal nový zákon o spotřební dani. Babišův střet zájmů je tu zjevný, byť sám slíbil o normě nehlasovat, ve středu pak v České televizi dodal, že bude proti zákonu. Poslanci zákon ve čtvrtek nestihli odhlasovat, po hodinách hádek jeho schvalování odložili a k zákonu se vrátí za měsíc.

Co přesně kritizovaný zákon mění? Za prvé zavádí mírné zdanění „čistých“ biopaliv. Důvodem je fakt, že Brusel Česku vyčetl, že v minulých pěti letech podporu bionafty přepálilo, do budoucna už na ni nesmí dát víc než devět miliard. Daňová úleva se tedy snižuje, ale i tak zůstane do roku 2020 zachována.
Za druhé zákon nutí distributory přimíchávat biosložku do běžných paliv ve vyšší míře. Dosud nemuseli mít biosložku v každé cisterně, kterou pošlou na pumpu, plní jen celkovou roční kvótu. Nová norma už prakticky palivo bez biosložky zapovídá. A celníci budou přimíchávání víc kontrolovat.

Nová opatření mohou zvýšit ceny běžných paliv na pumpách, jiné riziko řidičům nehrozí. „Paliva musí dodržovat normy. Biosložka nesmí překročit pět procent v benzinu, sedm v naftě,“ uvedl Jan Gallas z ministerstva zemědělství.

Nová norma je však pod palbou kritiky z řady jiných důvodů. Část odborníků vládě třeba vytýká, že stále pokračuje v podpoře „biopaliv 1. generace“, tedy bionafty a biolihu z řepky, obilí či kukuřice, zatímco Evropa zvažuje přesun podpory k pokročilejším biosložkám, vyráběným ze dřeva, mořských řas či odpadu.

Instituce Unie nyní jednají o tom, jak v desetiprocentním limitu z roku 2008 srazit podíl biopaliv vyráběných ze zemědělských plodin. Vyšší spotřeba obilí a řepky vede ke zdražení potravin a odlesňování. Pro biopaliva 1. generace má být stanoven strop mezi pěti až sedmi procenty celkové spotřeby pohonných hmot.

„Když není jasné, jaká bude závazná evropská legislativa, nechápu, proč se u nás dělají kouzla s pětiletým zákonem,“ řekl europoslanec Pavel Poc (ČSSD). Česká republika podle něj dělá účet bez hostinského, verdikt Unie má být jasný nejdříve na podzim.

Babiš je první v bionaftě, dvojka v biolihu

„V Evropě se od biopaliv 1. generace upouští, Brusel teď jedná o snížení podpory pro ně,“ říká zemědělský analytik Petr Havel. „Nechápu, proč vláda schválila jejich zvýhodnění na celých pět let dopředu. Mohla daně uzákonit jen na rok a počkat, až jasné rozhodnutí ohledně biopaliv přijme Brusel,“ dodává Havel.

I to je moment, který se obrací proti Babišovi: pětiletý zákon zajišťuje jistý trh právě pro jeho firmy. Agrofert se výrobou pokročilejších biopaliv nezabývá.
Naopak v produkci biopaliv první generace je Babišův Agrofert doma bezkonkurenčně největší. Babiš má v Lovosicích jen šest let starou továrnu Preol, která mu vydělává čtvrt miliardy korun ročně, k tomu vlastní menší Primagro v Příbrami. Obě fabriky pokrývají přes polovinu domácí produkce bionafty.

O zbytek trhu se dělí především dva závody někdejší Setuzy v Ústí nad Labem a Olomouci: olomoucká lisovna patřící nadnárodní korporaci ADM a ústecká Kratolia Trade, údajně ovládaná Tomášem Pitrem a Petrem Sisákem. Firma však po nedávné razii útvaru Kobra, který rozjel šetření daňových úniků, nevyrábí a mění majitele.

Babiš má podíl i ve výrobě biolihu. V něm je jedničkou cukrovar TTD Tereos z Dobrovice, druhou pozici si drží Ethanol Energy, z poloviny vlastněný Babišem. Firmy Agrofertu patří i k největším dodavatelům státního distributora Čepro, jehož správa spadá rovněž pod Babišův resort.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
V Evropě je přes 12 tisíc TV kanálů. Diváci se přesouvají na internet

Trh s digitálním video obsahem se čím dál víc tříští. V Evropě je už přes 12 tisíc služeb, které suplují klasické televizní vysílání nebo mu konkurují. To je...  celý článek

V obchodě Tesco se objevilo máslo s čipem proti krádeži.
Máslo se krade. Prodejna Tesco ho zabezpečila čipem

Supermarket Tesco ve Smíchovské tržnici v Praze nabízel v posledních dnech máslo, které mělo na obalu umístěný ochranný čip. Podle zjištění iDNES.cz k...  celý článek

Ilustrační snímek
Rumové aroma může být od dubna zakázané. Potravinářská komora protestuje

Potravinářská komora se důrazně ohradila proti tvrzení, že látka, která dává českému „rumu“ tradiční aroma, je rakovinotvorná. Podle ní zdraví spotřebitelů...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.