Spoření nové byty nenese

Česká republika je sice se sto deseti smlouvami o stavebním spoření na tisíc obyvatel první v Evropě, na výstavbu nových bytů to však má zanedbatelný vliv. Počet dokončených bytů a rodinných domů se již třetím rokem pohybuje mezi 22 až 25 tisíci, rozestavěných dokonce loni meziročně ubylo zhruba o pět set na 32 tisíc bytů. "Žádná přímá úměra mezi růstem stavebního spoření a objemem stavebních prací neexistuje," tvrdí generální ředitel Svazu podnikatelů ve stavebnictví Miloslav Mašek.

Stavební spoření je přitom oblastí, kde stát v rámci podpory bydlení vydává každoročně největší dotace. Letos například na příspěvcích za loňský rok vyplatil 8,8 miliardy korun.

Přestože stavební spoření není ani přes masivní státní dotace tahounem nové výstavby, podle statistik Asociace stavebních spořitelen jde na "bytové účely" až 80 procent naspořených peněz. Ze statistik však vyplývá, že stavební spoření lidé využívají zejména na koupě starších bytů či domů, na rekonstrukce, opravy nebo vybavení bytů. Nová výstavba představuje zhruba pouze pětinový podíl.

"Úvěr ze stavebního spoření se dá použít třeba na nákup družstevních bytů, což u hypoték nelze," uvedla Daniela Grábmülerová z ministerstva pro místní rozvoj.
Současný zákon však umožňuje, aby lidé po pětiletém spořícím cyklu použili úspory i se státním příspěvkem na cokoliv. Stát každému spořícímu občanovi vyplácí ročně až 4500 korun. "Lidé spoří především proto, že si za to mohou pořídit cokoliv, třeba auta," soudí ředitel Mašek.

Bývalý ministr financí Pavel Mertlík dokonce uvažoval o omezení státních výdajů na stavební spoření. Například tím, že by podpora byla vyplacena pouze v případech, pokud by peníze byly prokazatelně použity na bytové účely.

"Pokud by se účel užití stavebního spoření zpřísnil, celý systém by se zřejmě zhroutil a nikomu by to nepomohlo. Nyní je vše založeno na tom, že část lidí jenom spoří a z jejich peněz mohou banky jiným lidem poskytovat úvěry," vysvětlila Grábmülerová.

Pavel Pektor ze stavební spořitelny Wüstenrot poukázal na příklad Slovenska, kde podporu omezili. "Před třemi lety to vztáhli pouze na bytové účely, ale pak se museli vrátit k původní šíři, protože jinak by jim systém zkolaboval," uvedl.

Z pohledu nové výstavby je efektivnější, aby stát podporoval spíš hypoteční úvěry než stavební spoření. "Během pěti let státní pokladna podpořila hypotéky jednou miliardou korun, což iniciovalo poskytnutí 18 miliard půjček a vznik 16 598 bytů," uvedl František Pavelka z Českomoravské hypoteční banky.

Do stavebního spoření přitom stát během sedmi let investoval 35 miliard korun a stavební spořitelny poskytly 57 miliard korun půjček.