Na lepší zhodnocení se u spořicích účtů dostanou jen aktivní klienti – pokud například provedou určitý minimální počet plateb kartou nebo zároveň s bankou investují. Ani ta nejvýhodnější nabídka na uložení peněz na účtu však nevynese zdaleka takový obnos, aby to pokrylo růst cen. Meziroční inflace nyní dosahuje 2,3 procenta.
Zatím jedinou bankou, která bezprostředně reagovala na poslední krok ČNB ze začátku srpna, je Equa bank. Úspory do 200 tisíc jsou na spořicím účtu nově úročeny jedním procentem ročně. Klienti tento úrok získají, pokud alespoň třikrát za měsíc zaplatí kartou banky. „Chceme podpořit rostoucí zájem o náš spořicí účet HIT. Meziročně se totiž zvýšil počet těchto účtů o 25 procent a vklady na nich vzrostly o 20 procent,“ říká ředitel produktů Equa bank Ondřej Hák.
Několik dalších institucí – například Wüstenrot, J&T Banka či Creditas – pak v srpnu zvedlo úroky o desetiny procentního bodu u termínovaných vkladů. Tyhle peníze však nemají klienti k dispozici kdykoliv.
„Po zvýšení sazeb jsme zaznamenali zvýšený zájem o termínované vklady. Nicméně cílem této změny nebyla nějaká masivní akvizice nových klientů. Pro přesné vyhodnocení je brzy, sazby jsme zvedli teprve před dvěma týdny. Pro vyhodnocení ‚delších‘ depozit je dobré chvíli počkat, lidé se u nich obvykle rozhodují déle,“ říká ředitel retailového bankovnictví Creditas Jan Jeřábek. V zásadě platí, že lepší úroky poskytují menší banky, obvykle však jen pro zůstatky do několika stovek tisíc. Jedno procento na spořicím účtu má pro klienty, kteří aktivně platí kartou, také Air Bank, a to až do zůstatku 250 tisíc. Pro vyšší částky však obvykle zhodnocení padá k nule.
Banky peníze klientů nechtějí
Velké banky zatím drží úroky u vkladů při zemi. Ale například u Komerční banky nebo ČSOB je nyní možné na omezenou dobu získat na spořicím účtu až dvě procenta. Má to však háček, který může konzervativnější klienty odradit. Zvýhodněnou sazbu totiž získá jen ten, kdo současně investuje s bankou alespoň stejnou částku, kterou má na spořicím účtu. „Chceme tak podpořit klienty, kteří využívají další produkty ČSOB,“ říká mluvčí banky Patrik Madle.
Přestože ekonomové čekají, že ČNB zvedne sazby ještě nejméně jednou a napřesrok v tom bude pokračovat, finanční domy se zatím k plošnému zvyšování úroků nechystají. „Úpravu úročení nyní nepřipravujeme. K samotnému zhodnocení vkladů využívají klienti za stávajících podmínek zejména stavební spoření, stále více lidí také upřednostňuje investiční produkty, které přinášejí mnohem vyšší výnosy,“ říká František Bouc z České spořitelny.
Spořící účty nepokryjí inflaci. Raději investujte. |
Banky ke zvýšení úroků vlastně ani nemají moc důvod. „Zjednodušeně řečeno o peníze klientů kdovíjaký zájem nemají, protože finance ke krytí svých úvěrů získávají stále poměrně snadno z druhého zdroje, kterým je mezibankovní trh. Snaží se nejprve dostatečně navýšit své úrokové marže. Zvedají tedy hlavně úročení úvěrů, zatímco úročení vkladů se příliš nemění,“ říká hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda. Změnu lze podle něj čekat, až se základní sazba ČNB bude pohybovat na úrovni dvou procent a vyšší. Ve významnější míře však nastane nejdříve ve druhé polovině roku 2019.
Velkou roli hrají také peníze, které leží v bankách od doby devizových intervencí, které skončily loni v dubnu. „K razantnějšímu zvýšení vkladových sazeb může banky donutit až odliv těchto spekulativních korun, který nastane až v případě, kdy koruna dostatečně posílí a investoři si své zisky vyberou,“ říká ekonom Partners Martin Mašát.
Zvyšování úroků u vkladů by mohlo také přijít, pokud bude nějaká banka usilovat o zvýšení svého tržního podílu. Tento postup fungoval na začátku desetiletí a pomohl k razantnímu nástupu nových bank na českých trh. Dnes není jisté, zda se do toho bude chtít nějaká banka pustit. „Náklady pro tuto banku budou extrémní a vliv na zvýšení tržního podílu bude omezený a navíc dočasný,“ myslí si Mašát.
