Bankovních produktů bylo tenkrát poskrovnu, ale v některých věcech se tehdejší spořitelna od své moderní nástupkyně nelišila; zaměřovala na chudší a střední vrstvy a vydělávala na "hypotekárních zápůjčkách".
V sobotu to bude 180 let, co byla založena Schraňovací pokladnice pro hlavní město Prahu a pro Čechy - první spořitelna v českých zemích. Původní název byl 19. března 1825 změněn na Spořitelnu Českou, která byla do roku 1875 jedinou spořitelnou v
Praze.
Peníze tehdy vydělávaly
Spořitelna od počátku shromažďovala vklady a poskytovala úvěry. "Zajímavé je, že tehdejší úročení vkladů bylo z dnešního pohledu podstatně atraktivnější," řekl ekonom České spořitelny Petr Zahradník.
Vklady byly zpočátku úročeny čtyřmi procenty, v pozdějším období třemi procenty. Dnes se úročení vkladů na trhu pohybuje kolem 1,3 procenta a lidé na nich kvůli inflaci prodělávají. Podobně jako před několika lety byly i tehdy velmi oblíbené
vkladní knížky.
"Přestože tehdy vkladní knížky zněly na jméno, prakticky fungovaly jako na doručitele, tedy v zásadě anonymně," uvedl Zahradník.
Spořitelna shromažďovala vklady od drobných střadatelů, tedy řemeslníků, dělníků, drobných živnostníků a nádeníků. Také dnes se banka zaměřuje především na drobné klienty. Spořitelna, která je dnes jedničkou na hypotečním trhu, i tehdy zažívala boom v oblasti hypotečních úvěrů.
Na kapitál přispěla i šlechta
I před mnoha lety si spořitelna hlídala kapitálovou přiměřenost. "Bylo otázkou cti, aby se tehdejší celebrity, zejména šlechta, podílely na úpisu celkem 12 tisíc zlatých, jež
sloužily jako záruka budoucím střadatelům i na vytvoření základního kapitálu spořitelny," řekl Zahradník.
"Za dobu své existence si Česká spořitelna vybudovala na finančním trhu prestižní postavení," míní analytik serveru Finance.cz Lukáš Buřík. Banka patří mezi čtyři největší ústavy na trhu, na němž zaujímá první místo co do počtu zákazníků; jejím
klientem je každý druhý Čech.
Česká spořitelna byla první bankou, která začala vydávat občanům platební karty a instalovat bankomaty. Právě bezhotovostní platby ekonomové označují za jednu z
nejrevolučnějších změn.
"Našim předkům se v roce 1825 ani nesnilo o tom, že by jejich zaměstnavatel poslal jejich vydělané peníze do sběrny České spořitelny a oni by si platili za chleba a mléko nějakou plastovou kartičkou," řekla Miriam Hanáková z poradenské společnosti SLON.
