Vysoké daně přitom snižují disponibilní příjmy lidí a omezují tak jejich další útraty, upozorňuje studie. To podlamuje možnosti jednotlivých zemí vymanit se z recese. Eurozóna se do ní dostala ve třetím čtvrtletí, Evropská unie jí unikla jen těsně a Česká republika prožívá právě i kvůli nízké domácí spotřebě nejdelší propad hospodářství v historii země (více zde).
Nepřímé daně v ČRDo nepřímých daní, takzvaných daní ze spotřeby, se v Česku počítá: daň z přidané hodnoty (DPH), spotřební daně (na pohonné hmoty, alkohol a tabákové výrobky) a takzvané energetické (ekologické) daně. |
Daňové zatížení spotřebitelů v Česku je přitom podle průzkumu mezi 22 zeměmi (zahrnuje i země G8 a země BRIC) jedenácté nejvyšší na světě. Podíl daní v ceně zboží u tohoto spotřebitelského koše činí v České republice v letošním 14,5 procenta. V příštím roce se kvůli schválenému zvýšení sazeb DPH ještě zvýší (více zde).
Georg Stöger ze společnosti Auditor, která je nezávislým členem UHY, se domnívá, že české ekonomice by spíš prospěl pokles daní než jejich růst. "V České republice je kvůli nadprůměrně vysoké úrovni nepřímých daní nadměrně zatěžována spotřeba. To pro českou ekonomiku nevěstí nic dobrého. Redukce těchto daní, a nikoliv jejich zvyšování pro rok 2013 by mohla být riskantním, nicméně účinným krokem směrem k nastartování ekonomického růstu," říká.
Řada evropských zemí je však na tom ještě hůř než Česko. Velká Británie zdaňuje spotřebu svých obyvatel 16 procenty z ceny zboží a služeb a více peněz do státní pokladny odvádějí například také Slováci, Italové a Francouzi. Průměrná výše daní v porovnávaných evropských státech pak za letošní rok činí 15,5 procenta.
Pro srovnání: Celosvětový průměr je 13,8 procenta, v zemích G8 12,3 procenta, ale ve Spojených státech, které neuplatňují žádné daně ze spotřeby na celofederální úrovni, je to jen 5,8 procenta. "Evropské země v minulých několika letech ekonomicky kličkovaly, potácejíce se mezi ekonomickým růstem a propadem. Aby Evropa dorovnala obrovské rozpočtové schodky, nasadila vysoké daně z příjmů a ze spotřeby," vysvětluje rozdíl ve zdanění mezi světadíly Stöger.
Studie navíc zjistila, že v Evropě je nadměrně zdaněna takzvaná nezbytná spotřeba, což má největší vliv na omezení spotřeby nízkopříjmových skupin obyvatel. V šesti z 22 zemí tvoří daně v ceně litru benzinu více než polovinu jeho ceny. Irsko daní benzin 60,5 procenta z jeho ceny, Německo 58,5 procenta a Itálie 57,8 procenta. V České republice tvoří daně z ceny litru benzinu 45 procent.
Vysoké daně platí Evropané také z energií. Hned šest z deseti zemí, které nejvíce zatěžují peněženku při platbě za energie (a to včetně České republiky), jsou členy Evropské unie. Průměrná daň uvalená na spotřebu činí 19 procent z celkových účtů za energie, vyplynulo z průzkumu.
Evropští podnikatelé jsou kvůli vyšším daním méně konkurenceschopní
UHY varuje, že příliš vysoké úrovně nepřímých daní mohou podstatně znevýhodnit podnikatele, kteří se snaží uspět na celosvětovém trhu. "Zvyšování nepřímých daní ztěžuje podnikatelům život. Aby byli schopni obstát se svou cenou oproti konkurenci a podněcovat opakované nákupy, rozhodnou se někteří z nich udržet cenovou úroveň i za cenu snížení svého zisku o nárůst nepřímých daní. To platí zvláště v případech, kdy je jejich zvýšení výrazné nebo opakované," upozorňuje Stöger.
Výše daní má podle něj výrazný vliv také na nákupy přes internet. "Především v retailu se mnohá konkurence přesouvá do zahraničí, do zemí s nižšími nepřímými daněmi. I tento fakt nutí domácí podnikatele snižovat své zisky o nárůst nepřímých daní, což již nějakou dobu nedává spát také čelním představitelům Evropské unie," dodává Stöger s tím, že je vidět, že některé země se snažily přizpůsobit výši nepřímých daní tak, aby domácí nabídka na poli internetového prodeje obstála.
V mnoha zemích včetně Indie, Malajsie, Izraele, USA či Itálie je například daň uvalena na hudbu na fyzických nosičích, nikoliv však na elektronické formáty MP3.
Ačkoliv však mají Evropané jedno z nejvyšších zdanění spotřeby na světě, Indové a Brazilci jsou na tom ještě hůř. Indická vláda si z ceny zboží a služeb bere do státní kasy v průměru 38 procent a brazilská téměř třicet. "Přímé daně z příjmů obyvatelstva jsou v Brazílii velmi nízké, takže daňové příjmy státu tvoří především vysoké odvody podniků za zaměstnance a daně ze spotřeby," vysvětluje Diego Moreira, ředitel ve společnosti UHY Moreira-Auditores v Brazílii.
| Položka | Průměrné procento z ceny položky (všechny země) |
| Bochník chleba | 6,01 |
| Tisk | 9,14 |
| Dětské tričko | 10,95 |
| Vstupenky do kina | 11,09 |
| Letenka do zahraničí | 11,14 |
| Jídlo v restauraci | 11,21 |
| Stáhnutí hudby v MP3 formátu | 11,24 |
| Ovoce | 11,45 |
| Bonboniéra | 11,47 |
| Odborné služby | 12,04 |
| Elektřina | 13,08 |
| iPad | 14,85 |
| Nosič CD | 15,2 |
| Lahev vína | 22,77 |
| Litr benzinu | 36,22 |
| Krabička cigaret | 51,25 |
| Zdroj: Auditor; Data pochází ze studie daní ve 22 zemích; Způsob výpočtu položek spotřebitelského koše - každá položka měla přidělenou cenu, pro všechny země stejnou (např. 100), z níž se pak vypočítala absolutní hodnota daní (např. 14% DPH = 14), vznikla cena včetně daně (114). Daňové zatížení se pak počítalo 14 / 114, tj. v tomto případě 12,28 %. | |
