Za dobu samostatné existence Česka a Slovenska měli čeští zaměstnanci vždy v průměru vyšší mzdy. Rovněž nezaměstnanost byla na Slovensku vyšší než v ČR. Častěji tak za prací přicházejí Slováci do Čech a na Moravu než naopak. Zatímco v Česku bylo ke konci loňského roku zaměstnáno přes 106 tisíc Slováků, na Slovensku pracovalo zhruba 3 200 Čechů. Průměrná mzda v ČR loni činila necelých 24 tisíc korun, na Slovensku byla loni 786 eur, tedy přes 19 300 českých korun.
Slováci se za uplynulých 20 let rovněž potýkali s mnohem vyšší nezaměstnaností. Podle metodiky používané statistickými úřady činila v roce 1993 v ČR nezaměstnanost 4,3 procenta. Nejvyšší přitom byla v Česku v roce 2000, a to 8,8 procenta. Loni byla podle této metodiky 6,7 procenta.
| Rok | ČR v procentech | SR v procentech |
|---|---|---|
| 1994 | 4,3 | 13,7 |
| 1998 | 6,5 | 12,5 |
| 2002 | 7,3 | 18,5 |
| 2006 | 7,1 | 13,3 |
| 2010 | 7,3 | 14,4 |
| 2011 | 6,7 | 13,5 |
Zdroj: statistické úřady ČR a SR (metodika Všeobecné šetření pracovních sil)
Na Slovensku činila podle dostupných údajů nezaměstnanost v roce 1994 13,7 procenta. Nejvíce lidí bez práce - 19,2 procenta - bylo na Slovensku v roce 2001. Loni byla nezaměstnanost 13,5 procenta.
Slovensko přebytkový rozpočet nepoznalo
Na rozdíl od Slovenska mělo Česko alespoň v prvních třech letech své samostatné existence přebytkový státní rozpočet. Slovensko ale zase nikdy nemělo tak vysoký schodek rozpočtu jako Česko v roce 2009, kdy deficit dosáhl 192 miliard korun. Vůbec nejvyšší deficit mělo Slovensko v roce 2010, kdy dosáhl 4,44 miliardy eur (112 miliard korun).
Česko vykázalo poprvé schodek rozpočtu v roce 1996, a to 1,6 miliardy korun. V roce 2003 pak poprvé překonal stomiliardovou hranici, konkrétně 109,1 miliardy korun. Loni byl skoro 143 miliard korun, deficit veřejných financí tak činil 3,1 procenta HDP.
V daních mají Slováci výhodu
Zdanění na Slovensku je nyní nižší než v Česku. Zatímco v ČR se složená daňová kvóta vyjadřující daňovou zátěž v zemi stabilně pohybuje kolem 35 procent, na Slovensku klesla za 15 let ze 40 procent pod 30 procent.
"Složená daňová kvóta v ČR se v posledních 18 letech výrazněji nezměnila a kolísá kolem 35 procent HDP. Ve srovnání s ostatními zeměmi EU jde o mírně podprůměrnou hodnotu," říká analytik Patria Finance David Marek. V roce 2010 její průměr v EU činil 38,4 procenta.
Daně podle něj sice nejsou vše, co ovlivňuje konkurenceschopnost, nicméně za jinak stejných podmínek představuje nižší daňová zátěž výhodu. V tomto ohledu je tedy na tom Slovensko lépe.
Růst je na slovenské straně
Slovenská ekonomika by se letos i v dalších letech měla vyvíjet lépe než tuzemská. Letos by podle odhadů měla růst o 2,5 procenta. V příštím roce by sice měla zvolnit růst ke dvěma procentům, v dalších dvou letech podle prognózy přidá shodně o více než tři procenta. Naopak české ministerstvo financí čeká letos propad o půl procenta, příští rok růst o jedno procento, v roce 2014 o 1,9 procenta a v roce 2015 o 2,7 procenta.
| Rok | HDP ČR | HDP SR | Inflace ČR | Inflace SR |
|---|---|---|---|---|
| 1996 | 4,5 % | 6,7 % | 8,8 % | 5,4 % |
| 2000 | 4,2 % | 1,4 % | 3,9 % | 12,0 % |
| 2004 | 4,7 % | 5,1 % | 2,8 % | 7,5 % |
| 2008 | 3,1 % | 5,8 % | 6,3 % | 4,6 % |
| 2009 | -4,5 % | -4,8 % | 1 % | 1,6 % |
| 2010 | 2,5 % | 4,0 % | 1,5 % | 1,0 % |
| 2011 | 1,9 % | 3,3 % | 1,9 % | 3,9 % |
Zdroj: statistické úřady ČR a SR, NBS
V minulosti česká ekonomika zaznamenala propad v letech 1997 a 1998, a to o méně než jedno procento. Další propad vykázal hrubý domácí produkt až v roce 2009, a to o 4,5 procenta. Slovenská ekonomika vykázala meziroční propad jen jednou za dobu své existence, a to v roce 2009 o 4,8 procenta.
Rekordní výkon pak Slovensko zaznamenalo v roce 2007, kdy HDP stoupl o 10,5 procenta. Takového růstu přitom tuzemská ekonomika za posledních 20 let nikdy nedosáhla, rekordní byl v roce 2006 sedmiprocentní.
Inflaci stlačilo až zavedení eura
Lépe je na tom Česko ve srovnání se Slovenskem ve vývoji inflace. Od roku 1999 průměrná míra inflace nepřesáhla pětiprocentní hranici. Výjimkou byl rok 2008, kdy byla inflace 6,3 procenta. Loni byla průměrná míra inflace 1,9 procenta, o rok dříve 1,5 procenta.
Inflace na Slovensku rostla zejména v 90. letech, a to i kvůli uvolnění cen energií. O více než deset procent stouply ceny zboží a služeb například v letech 1999 a 2000. Vůbec nejrychlejší tempo, 23,2 procenta, dosáhla inflace v roce 1993. Od roku 2005 se ale drží pod pěti procenty. Slovensko muselo stlačit tempo růstu cen i kvůli zavedení eura, které země převzala v roce 2009.
