Praha, které připadla v žebříčku konkurenceschopnosti 102. příčka, stejně jako Bratislava (96. místo) zaostává za srovnatelnými evropskými regiony zejména v kvalitě veřejné správy, infrastruktuře, zdravotnictví a základním vzdělávání.
Ani jedna z metropolí bývalé federace však nevyčnívá v žádném z dalších sledovaných kritérií, mezi než patří třeba ještě technologická připravenost, inovace či vyspělost byznysu.
Česko není vyspělá země, hlásí americká banka. Vadí nízké příjmy na hlavu |
Zbytek Česka nicméně dopadl ještě mnohem hůře, ze šestice regionů (což jsou pro potřeby unijního srovnání obvykle dva kraje dohromady) se ani jeden neprobojoval do první poloviny žebříčku. Nejlépe se umístil region Jihovýchod, tedy Jihomoravský kraj a Vysočina, kterému připadla 151. příčka.
Lépe to pro obě hlavní města vypadá při pohledu na srovnání HDP na hlavu přepočteného podle kupní síly. Bratislava se v tomto případě umístila dokonce na třetím místě ze všech evropských regionů, české hlavní město je na 45. místě. Toto umístění ale automaticky neznamená, že by si obyvatelé Bratislavy žili lépe než lidé z Prahy.
Žebříčky totiž neumí postihnout třeba to, do jaké míry je daná ekonomika centralizovaná. Slovensko je v tomto směru mnohem víc „nevyvážené“ než Česko. Téměř všechny velké firmy a vládní instituce mají formální sídlo právě v Bratislavě.
Hlavní město tak opticky vypadá v žebříčku lépe, zatímco ostatní regiony si ve skutečnosti vedou lépe, než odpovídá jejich umístění na seznamu.
Brexit přinese ztrátu atraktivních regionů
Vůbec nejatraktivnějším regionem EU z hlediska konkurenceschopnosti je Londýn a okolí, následované regionem, který tvoří anglická hrabství Berkshire, Buckinghamshire a Oxfordshire (severozápadně od Londýna). Následuje nizozemský Utrecht a švédský Stockholm.
V první desítce nejkonkurenceschopnějších regionů jsou celkem čtyři britské regiony - což naznačuje, že atraktivita Unie po brexitu značně utrpí.
Hnací silou konkurenceschopnosti jsou v EU silné oblasti hlavních měst a metropolitní oblasti. Ve většině zemí severozápadní Evropy je vidět efekt přelévání, kdy ekonomicky slabší regiony dokáží těžit ze síly sousedních oblastí. Na východě a jihu osmadvacítky je přitom tento efekt mnohem méně znatelný.
Komise nyní zveřejnila srovnání potřetí. Při porovnání s předchozími dvěma edicemi, které byly zveřejněny v letech 2010 a 2013, zlepšily své skóre Malta a několik regionů ve Francii, Německu, Švédsku, Portugalsku a Spojeném království, zatímco na Kypru a v regionech v Řecku, Irsku a v nedávné době i v Nizozemsku se skóre zhoršilo.
Ve východních regionech EU zůstala konkurenceschopnost převážně na stejné úrovni.
