Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Stany ze supermarketů nejsou dokonalé, ale někdy se mohou hodit

  15:01aktualizováno  15:01
Zásadu o nekupování levných věcí, jelikož nakonec stojí více než ty dražší, někdy stavějí obří nákupní řetězce na hlavu. Příkladem jsou stany. Nikdo sice nemůže počítat s tím, že za tisícovku tam dostane stan pro turistiku v Himálajích nebo pro horolezectví v Alpách, ale některé stany za tuto cenu úplně postačí na přespání o víkendových výletech nebo na letní putování po kempech.
Za pravé turistické stany, které vydrží nekonečné deště, sněhové plískanice či sychravé týdny, by však zákazník zaplatil okolo pěti tisíc korun a ceny za stany odolné proti silnému větru stoupají až k deseti tisícům korun. (Jejich testy byly zveřejněny 1. září a 2. června 1999.) Proto proběhl na začátku léta několikaměsíční test stanů v cenách od devíti set do čtrnácti set korun. Většina byla nakoupena v hypermarketech nebo přes klasické či internetové zásilkové služby. Nepromokavost hodnotili technici akreditované laboratoře Strojírenského zkušebního ústavu v Jablonci nad Nisou a praktické zkušenosti se stany získala skupina turistů, kteří hodnotili jejich použití. Všechny levné testované stany při silném nebo dlouhotrvajícím dešti sice protekly, ale u kopulí to bylo jen pár kapek. "Největší slabinou byla vždy zdrhovadla u vchodů, kterými voda více či méně protékala," napsal do protokolu Luboš Feigl, technik Strojírenského zkušebního ústavu, který měl test nepromokavosti na starosti. "Nejvíce jsou zranitelné stany typu A, protože se jim za deště prověšují boční stěny a vytvářejí tak rezervoáry pro postupný průnik vody do vnitřku stanu." Samostatnou kapitolou mezi levnými stany byly dvě pláštěnky, které podle výrobců mohly sloužit jako nouzový stan. "Byly úplně nepromokavé. Když jsem v nich jel pomalu na skládačce, zůstal jsem úplně v suchu," připomíná jablonecký technik Petr Hájek. "Jen jsem trochu zrychlil, začal jsem se potit a byl jsem během pár minut stejně mokrý." Výhoda úplné neprodyšnosti se však ukázala v okamžiku, kdy se pláštěnky měnily na jednoduché stany. Sice neměly boční stěny a podlážky, ale střecha nad hlavou to byla. A navíc na rozdíl od jednoduchých áček neprotékala. Takové ministany jsou tedy spíše pro drsné milovníky přírody, trempy a zálesáky než pro rodiny na tábořištích. Díky variabilitě si je však kupují i obyčejní turisté, kteří je používají za deště jako pláštěnky, pod něž se vejdou i s velikými batohy.

Dokumenty:
Stany 2000 praktické zkoušky
Stany 2000 SZÚ



Vítěz testu

Nejlepším testovaným stanem pro nejširší použití je High Peak Monodome Alu za jedenáct set padesát korun. Sice do něj stejně jako do ostatních při prudkém dešti trochu nateklo, ale pro přečkání noci v kempu nebo na zahradě

O testu

- užitné vlastnosti stanů vyzkoušela skupina turistů
- nepromokavost stanů testoval Strojírenský zkušební ústav
- náklady na koupi i zkoušky stanů hradila redakce
- výsledky testu se dozvídají výrobci i obchodníci až dnes, stejně jako všichni čtenáři
Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

V Horních Chrášťanech na Prachaticku otevřeli minipivovar. Vaří hlavně ležáky,...
Giganti požírají výrobce řemeslných piv. Čeká to i české minipivovary?

Ve světě je to trend. Velké průmyslové pivovary si razí cestu ke speciálním pivům tím, že přebírají malé minipivovary. V Česku se to zatím neděje. Ale i zde...  celý článek

Premiér Bohuslav Sobotka na tiskové konferenci po jednání tripartity 17....
Řešení dvojí kvality potravin si žádá revizi směrnice EU, prohlásil Sobotka

Řešení problému dvojí kvality zboží v zemích evropské osmadvacítky podle českého premiéra Bohuslava Sobotky vyžaduje revizi unijní směrnice o nekalých...  celý článek

kiwi
Hitparáda cenových extrémů potravin: nejvíc podražilo kiwi a máslo

Co mají společného melouny, pomeranče a kiwi? Kromě exotiky je to i vysoká cena, kterou si za ně zákazníci připlácejí v obchodech. Kilo kiwi zdražilo na sto...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.