Porodnost v unii totiž již několik let dramaticky klesá a vyhlídky do budoucna nejsou nijak dobré. Stejný problém se týká i České republiky. Pokud se porodnost bude vyvíjet tak jako v posledních letech, kolem roku 2020 poklesne oproti dnešku počet lidí na trhu práce zhruba o patnáct procent. To znamená, že i kdyby měl být jenom udržen současný stav pracovních sil, pak by se do země muselo přistěhovat více než půl milionu lidí.
Stárnoucí Evropě hrozí stagnace a nedostatek pracovních sil
Počet pracovních sil spolu s vývojem produktivity práce jsou důležitými předpoklady pro hospodářský růst. Zjednodušeně se dá říci, že bez dostatku pracovníků nelze dosáhnout výrazné zvyšování výkonnosti ekonomiky. Částečně sice potřebu lidí může nahradit právě vyšší produktivita práce, ale nikoli úplně.
|
Demografická předpověď pro ČR | ||||||||
| 1998 | 2000 | 2005 | 2010 | 2015 | 2020 | 2025 | 2030 | |
| Počet obyvatel (mil.) | 10,28 | 10,25 | 10,26 | 10,29 | 10,31 | 10,28 | 10,20 | 10,06 |
| Průměrný věk populace (let) | 38,16 | 38,73 | 40,00 | 41,16 | 42,30 | 43,50 | 44,77 | 46,02 |
| Podíl lidí v přeproduktivním věku (%) | 17,03 | 16,27 | 14,92 | 14,43 | 14,94 | 14,69 | 13,88 | 12,94 |
| Podíl lidí v produktivním věku (%) | 62,80 | 63,61 | 64,55 | 63,43 | 62,07 | 61,81 | 62,89 | 62,30 |
| Podíl lidí v poproduktivním věku (%) | 20,17 | 20,12 | 20,53 | 22,13 | 22,99 | 23,50 | 23,23 | 24,76 |
|
Pramen: Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy | ||||||||
Hlavní ekonom společnosti Patria Finance Ondřej Schneider tvrdí: "Rozhodně si nemůžeme myslet, že se tento problém České republiky netýká. Právě naopak, neboť již zhruba za deset až patnáct let budou lidé vzhledem ke klesající porodnosti leckde chybět."
Demograf Boris Burcin z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy předpokládá, že situace na zdejším trhu práce se bude zhoršovat přibližně po roce 2005, kdy začnou do důchodu odcházet silné populační ročníky poválečného období.
Podle tuzemských statistik se počet živě narozených dětí v republice snížil ze 130 000 v roce 1990 na loňských přibližně 90 000. "Vůle k rodičovství je pořád vysoká, ale mladí lidé své chování rychle přizpůsobili změněným společenským podmínkám," podotkl Burcin.
Podle sociologů by půlmilionová přistěhovalecká vlna znamenala pro společnost těžkou zkoušku - již nyní je vnímání cizinců problematické.
EVROPA ZTRATÍ NA HOSPODÁŘSKÉ VÁZE
Pro Evropu by hospodářská stagnace znamenala ústup z dosud silných pozic ve světové ekonomice. Demografický vývoj v Asii a Jižní Americe je totiž příznivější než na starém kontinentu, a experti proto nevylučují, že zhruba třicetiprocentní podíl dnešní Evropské unie na celosvětovém HDP kolem roku 2050 poklesne na polovinu.
Ještě hůř by mohlo dopadnout Japonsko. Nezačne-li se tam rodit více dětí, jeho zhruba osmnáctiprocentní váha ve světovém hospodářství se smrskne na nicotných 3,7 procenta, uvádí se ve studii londýnské výzkumné instituce CEBR.
Navíc porodnost se v jednotlivých evropských zemích měnila v různých obdobích, takže unii usilující o úplné hospodářské sjednocení hrozí nerovnoměrný vývoj na národních trzích práce. "To se projeví hned na počátku příštího století a rozdíly budou tak citelné, že je nelze ignorovat," varuje demograf Richard Cragg, poradce společnosti CEBR.
Například Irsko s příznivým demografickým vývojem může v období do roku 2020 počítat se skoro osmnáctiprocentním přírůstkem pracovních sil, avšak Německo a Itálie asi se šestnáctiprocentním poklesem podobným jako v České republice.
MOHOU PŘINÉST SPÁSU NOVÍ PŘISTĚHOVALCI?
Západní Evropa, zpřísňující v posledních letech pravidla pro přistěhovalce, se podle expertů CEBR může vyhnout hospodářské stagnaci, pokud cizincům naopak více otevře pracovní bránu.
Podle demografů budou cizinci v největší evropské ekonomice - německé - představovat za dvacet let dvě pětiny všech pracovních sil. Loni v Německu podle Spolkového statistického úřadu pracovaly zhruba tři miliony cizinců, tedy 8,3 procenta všech pracovních sil.
Technologicky vysoce vyspělé země EU však budou žádat jenom imigranty s odpovídající kvalifikací. "Nyní je v západní Evropě nezaměstnanost mezi přistěhovalci dvakrát až třikrát vyšší než mezi původním obyvatelstvem; částečně proto, že nemají potřebnou kvalifikaci," píše se dále ve studii CEBR.
PENZIJNÍ SYSTÉM SE JEŠTĚ VÍCE PROHNE
Hrozící stagnace není jediný problém, který je spojen se stárnutím obyvatelstva. Dramatickou krizí projdou v příštích letech penzijní systémy, především ty, které jsou založeny na průběžném principu.
Nízká porodnost je ještě podpořena prodlužováním průměrné délky života. Zároveň tedy bude přispívat do systému méně lidí v produktivním věku a důchodci budou pobírat peníze podstatně déle, než bylo ještě nedávno zvykem.
Ekonomové upozorňují, že zvyšování plateb do důchodového systému není žádoucí - v Evropě jsou již nyní vysoké a další růst by zcela podvazoval možnosti ekonomiky. Navíc každé zvýšení sazeb znamená přelévání aktivit do šedé, tedy nezdaněné ekonomiky.
Podobně jako rostoucí důchodové náklady posilují také výdaje na zdravotnictví. Především prudce rostoucí počet lidí starších 75 let zvyšuje náklady nemocenského systému. Jeden obyvatel v tomto věku spotřebovává průměrně zhruba pětadvacetkrát více zdravotní péče než občan v produktivním věku.
Podle Vladimíra Kreidla ze společnosti Patria Finance lze předpokládat, že sociální problémy se bude Evropa snažit rozlousknout ve prospěch seniorů.
"Roste totiž nejenom jejich podíl na celkovém počtu obyvatelstva, ale i vliv jejich lobby ve společnosti, což nemohou politici přehlédnout," soudí Kreidl. Zhruba za dvacet let dosáhne počet voličů starších pětapadesáti let téměř čtyřiceti procent. To může zcela změnit rozložení politických sil.
ZMĚNÍ SE TAKÉ SKLADBA POPTÁVKY
Protože poroste podíl seniorů na celkovém počtu obyvatel, pronikavě se změní také skladba spotřebitelské poptávky. "Věk je důležitá veličina, která ovlivňuje poptávku v ekonomice, a s tím musejí firmy vyrábějící zboží či poskytující služby počítat," poznamenává Burcin.
"Platí to i pro stavebnictví, kde očekáváme vyšší zájem investorů o výstavbu penzionů pro seniory a dalších sociálních objektů," uvedl vedoucí analytik Německého stavebního svazu Josef Hladik. Ten se domnívá, že měnící se věková skladba obyvatelstva přinese některým odvětvím či oborům růstové impulsy. "Ovšem možná s ještě vyšším počtem cizinců schopných fyzicky pracovat ve výrobě a na stavbách," dodal Hladik.
NEBEZPEČÍ STAGNACE LZE PODLE EKONOMŮ ČELIT
"Zmírnit nedostatek pracovních sil mohou vyšší investice do špičkových technologií," podotkl Jan Stankovsky z Rakouského ústavu pro hospodářský výzkum. Vychází z toho, že by to přineslo výrazný růst produktivity práce, který by nahradil pracovní síly.
Situaci nevidí tak černě ani německý ekonom Hladik: "Domnívám se, že za dvacet či třicet let nebude Evropu trápit nedostatek pracovních sil, ale především otázka, jak přerozdělit zdroje mezi produktivní a neproduktivní část populace."
 Podíl lidí straších 65 let v roce 1950 a 1995/1996 |
