Nedostatek peněz v obecních kasách nutí starosty malých vesnic k hodně nezvyklým krokům. Případ z Heřmanic je jedním z nich. Obec sice podle Stříbrného není kvůli nižším daňovým příjmům před krachem, musela však začít šetřit, aby jí banky půjčily na akce financované z Fondu rozvoje venkova.
Za vedení vesnice s 230 obyvateli dosud měl kolem dvaceti tisíc měsíčně. Dobrovolně se stal neuvolněným starostou a přihlásil se na úřadu práce. "Starostuju dál, ale sháním si jinou práci k obživě," popisuje Stříbrný.
Zvažuje, že si obnoví živnostenský list a o víkendech se bude živit svářečskými a zámečnickými pracemi. Obec už zaměstnává jen účetní, odměn se vzdali i všichni zastupitelé.
Banky jsou opatrné
K cestě na úřad práce starostu podle jeho slov dotlačily banky. Ty nechtějí obci půjčit peníze, které potřebuje na spolufinancování projektů z Evropské unie. Jedním z jejich argumentů bylo i to, že Heřmanice mají příliš vysoké mzdové náklady.
Obec s půjčkou, kterou potřebuje na spolufinancování dotovaných akcí, počítala a pustila se tak do opravy silnice nebo úpravy zeleně. Úvěr však nepřišel a víska s dvoumilionovým rozpočtem tak už letos dluží přes tři miliony.
Z dosud neposkytnutého úvěru ve výši 5,8 milionu korun by přitom obci 4,1 milionu zaplatila Unie. "Máme i čím ručit," dodává starosta Stříbrný.
Neochota bank nebo nižší daňové příjmy vedou starosty i k jiným nezvyklým krokům. Například Vladimír Konšel, starosta Určic na Prostějovsku, půjčil nedávno obci bezúročně dvě stě tisíc korun.
Peníze mají překonat nejhorší období do konce roku. V Pramenech na Chebsku se dokonce kvůli dluhům rozpadlo zastupitelstvo a obec spravuje státem dosazený úředník.
