Není to tak dávno, co ruská Kaliningradská oblast platila za ostrůvek prosperity, jehož ekonomický růst tempem předčil Moskvu v časech drahé ropy. Přímořská enkláva vklíněná mezi Polsko, Litvu a Baltské moře nyní ale zažívá krušné časy. Kombinace hospodářské recese a sankcí, které Západ uvalil na Kreml po ruské invazi na Ukrajině, si vybírá krutou daň a strhává tamní ekonomiku k zemi.
Starosta pětitisícového přístavního městečka Jantarnyj přišel s překvapivým řešením, jak řešit ekonomické neduhy své obce. Tamní rodák Alexej Zalitavský se namísto ořezání městského rozpočtu raději rozhodl pro prodej místní radnice, uvedl ruský web TJournal.
„Nemůžu a nechci seškrtávat sociální výdaje,“ uvedl Zalitavský ve facebookovém příspěvku, kterým oznámil plánovaný prodej radnice. Starosta má v plánu budovu o půdorysu 941 metrů čtverečních nabídnout v aukci. Dle svých slov nechce zradit voliče, kterým mimo jiné slíbil modernizaci tamních předškolních a školních zařízení. „Není to vtip. Vítáme seriózní investory,“ dodal Zalitavský pro ujištění.
Budova i s přilehlými pozemky by podle starosty mohla posloužit například jako hotel. Starostovo rozhodnutí na sebe okamžitě strhlo pozornost ruských médií i občanů Jantarnyje. „Díky, že se s námi dělíte o palčivé problémy. Pokud má Jantarnyj takového starostu, překoná vše,“ uvedla jedna ze Zalitavského fanynek pod jeho facebookovým příspěvkem. Druhá se přidala s prohlášením, že za celou dobu, co v obci žije, nebyla tak překvapena.
O serióznosti starostova návrhu spekulovala i západní média. Skutečností zůstává, že pokud město skutečně radnici vydraží, starosta Zalitavský si bude pro své úřadování muset hledat nové místo.
Pohaslá kaliningradská naděje
Zalitavského nápad, jak udržet městské výdaje na uzdě, je přitom součástí větší mozaiky, kterou představuje celá Kaliningradská oblast. Její unikátní zeměpisná poloha byla svého času vnímána jako inkubátor pro vřelejší vztahy mezi Ruskem a Evropskou unií. Po ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym ale očekávání opadla a s nimi se zhoršila i ekonomická situace malého regionu.
Letos v dubnu navíc přestala platit takzvaná speciální ekonomická zóna, díky které se celá Kaliningradská oblast těšila bezcelnímu obchodnímu styku se zeměmi Evropské unie. Tamní ekonomika od té doby stagnuje, uvedl americký magazín Foreign Policy.
Konec bezcelní zóny se podle Evropské rady pro zahraniční vztahy dotkl 785 kaliningradských firem, které zaměstnávají 24 procent tamní pracovní síly. A Jantarnyj je jedním z měst, které kombinaci západních sankcí a konec obchodní zóny těžce nesou.
