Start sezonních prací vzdálil nezaměstnanost od desetiprocentní hranice

S odchodem mrazů začal rozmrzat i český trh práce. Počet lidí evidovaných na úřadech práce se v březnu ve srovnání s únorem snížil o deset tisíc na 572 824. Míra nezaměstnanosti se tak snížila na 9,7 procenta.

Ilustrační snímek | foto: Radek Kalhous, MAFRA

"Dobrou zprávou je navíc to, že na snížení počtu nezaměstnaných se podílel i vyšší počet těch, kteří nalezli novou práci," zhodnotil vývoj Pavel Mertlík z Raiffeisenbank.

Z celkového počtu lidí bez práce jich bylo 556 304 takzvaně dosažitelných, tedy schopných bezprostředně nastoupit do zaměstnání. Proti loňskému březnu je to stále o 119 tisíc více.

Mapka nezaměstnanosti

V průběhu března se na úřadech práce zaevidovalo 56 725 lidí, naopak práci si nově našlo 67 036 uchazečů.

"Proti situaci několika minulých měsíců jsou březnové výsledky značně optimističtější. Propouštění zaměstnanců z podniků postižených krizí doznívá, zatímco tvorba sezonně obsazovaných míst probíhá ve stejné intenzitě jako v minulých letech," dodává analytik Unicredit Bank Pavel Sobíšek, který situaci přirovnal k letům 2003 až 2004, kdy se ekonomika rozjížděla z předchozího útlumu.

Vývoj nezaměstnanosti

Zlepšení situace na pracovním trhu je přesto běh na dlouhou trať. "Historie ukazuje, že při mírném oživení ekonomiky nevznikají nová pracovní místa ihned. Ekonomika potřebuje čas. Nejprve musí přijít nové objednávky, pak musí dojít k vytížení výrobních sil, pak se začínají vytvářet nová místa, čeká se, než se najdou vhodní zaměstnanci, a pak teprve klesá nezaměstnanost. Tato zpoždění představují i několik čtvrtletí," říká Vladimír Pikora ze společnosti Next Finance.

Pokles nezaměstnanosti se týká plošně prakticky celé republiky. Meziměsíční nárůst nezaměstnanosti hlásí jen 11 úřadů práce, naopak 66 jich zaznamenalo pokles. Nejvíce vzrostl počet nezaměstnaných v okresech Praha, Mladá Boleslav a Praha-západ, tedy ve třech okresech patřících mezi ty s dlouhodobě nejnižší mírou nezaměstnanosti.

"Zde se nabízí následující vysvětlení: tyto okresy patří mezi okresy s největším podílem služeb na struktuře ekonomické aktivity. A právě služby a maloobchod jsou obory, které vlivem klesající spotřeby obyvatelstva i vlády v současnosti nadále trpí recesí, zatímco průmysl – zejména exportní – pozvolna oživuje," soudí analytik Pavel Mertlík z Raiffeisenbank.