CO LETOS ZDRAŽÍ CO ZLEVNÍ - GRAFIKA
Krabička během léta podraží o šest korun. Zprostředkovaně pak přes regulační úřady a podniky, které ovládá, letos způsobil výrazný růst cen elektřiny, plynu, tepla a v některých regionech i vody.
Státní České dráhy zvedají jízdné a za to v městech odpovídají obce a kraje.
Tíha zdražení leží na státu i v případě léků, u některých z nichž letos ministerstvo zdravotnictví výrazně snížilo ceny pro pojišťovny, a tedy zvýšilo ceny pro nemocné.
Na druhou stranu někde stát svou regulací působí jako poklička na růst cen. Typickou oblastí jsou v posledních letech nájmy v regulovaných bytech. Zatím není i přes dlouhé diskuse jasné, jestli se letos po více než dvou letech pohnou.
Stát hraje v Česku poměrně velkou úlohu i v dalších sférách života a podnikání. Celosvětově je tuzemská ekonomika na 33. příčce takzvaného indexu ekonomické svobody, který poměřuje daňovou zátěž, vládní regulaci či obchodní politiku státu.
A poslední rok si o stupeň pohoršila.
Kam vláda nedosáhne
Na bydlení včetně energií a telefonů sice míří necelá pětina výdajů rodin, ale další třetina je mimo dosah politiků. Jde o potraviny a spotřební zboží od elektroniky po oděvy. A tam letos velké zdražování nehrozí.
"Ceny zboží budou mít spíše tendenci růst pomalu nebo někde i klesat. Tlačit na nižší ceny bude i poslední posílení koruny vůči euru a dolaru," říká Tomáš Holub, který má v České národní bance na starosti měnovou politiku.
ČNB všechny ceny bedlivě sleduje a podle toho se rozhoduje, co s úroky. Letos to zatím podle ekonomů vypadá, že vzrostou nejdříve v druhé čtvrtině roku, a to jen mírně.
Konkurence drží ceny
Cenovky v obchodech drží v klidu konkurence obchodních řetězců. Loni třeba rostly ceny zemědělských výrobků dvakrát více než ceny potravin v obchodech. "Konkurence mezi obchody a zpracovateli ztlumila dopad na spotřebitele na polovinu," říká analytička Raiffeisenbank Helena Horská.
To potvrzují i dodavatelé. "Vyjednávání o cenách běží s obchodníky nepřetržitě, ale situace na trhu není změnám příznivě nakloněna," říká vyhýbavě mluvčí Delta Pekáren Jaroslav Pomp. Ceny by s rostoucími náklady zvýšili rádi, ale nemohou.
Dodavatelé do velkoprodejen tak zažívají odvrácenou stranu neúprosné konkurence a snahy přilákat více lidí na nižší ceny. Hypermarkety je svou obří silou tisknou ke zdi, a když chtějí ve velkých objemech proniknout na jejich pulty, musí jít s cenou co nejvíce dolů.
"Pokoušeli jsme se do hypermarketů dodávat, ale marně. Tlačili cenu tak dolů, že už se nevyplatilo to dělat. A navíc dají splatnost tři měsíce, to je neúnosné," říká Lukáš Krejný, majitel pštrosí farmy Studánka. Maso proto raději dodává do ciziny, kde platí více a hned, maximálně do měsíce.
Hypermarketů přibude
Obřích prodejen přitom bude nadále přibývat. Za loňský rok se v Česku podle společnosti Incoma Research otevřelo 15 hypermarketů a na tento rok je naplánováno dalších 15 až 20 velkoprodejen. "Do roku 2007 lze počítat, že v Česku bude asi 200 hypermarketů," říká František Diviš z Incomy. Jejich výstavba už není jen výsadou velkých měst, ale i těch menších pod 50 tisíc obyvatel.
Podle odhadů České národní banky dnes velké prodejny spolknou zhruba 70 procent všech útrat v maloobchodě, což činí přes 520 miliard korun ročně. Z toho pětina zůstane obchodníkům na maržích.