Jen ministerstva školství a spravedlnos tak mají naději získat pro příští rok více peněz než letos. Ostatní se budou výrazně uskrovňovat.
"Myslím si, že se podařilo přesvědčit vládu o nutnosti reformovat justici," komentovala to náměstkyně ministra spravedlnosti Jana Fürstová.
Příští rok požaduje ministr spravedlnosti 16 miliard korun, což je o 2,5 miliardy více než letos. Školství, jehož rozpočet je druhý největší, žádá příští rok z rozpočtu ještě o osm miliard více, než mělo letos.
Nedokončenou reformu soudnictví označuje již dlouhodobě za problém také Evropská unie. Stejný názor má i Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, podle jejíž pondělní zprávy musí vláda zejména zrychlit soudní procesy.
"Pomalá soudní rozhodnutí a jejich obtížné vynucování jsou trvalým a složitým problémem, který brání tomu, aby se projevil plný dopad reforem kapitálového trhu a bankovního sektoru na produktivitu," konstatuje OECD.
Na výzkum asi bude méně peněz
Na některé ze stanovených priorit vlády by se příští rok nemusely dostat peníze.
Vybrané příjmy mají podle kabinetu přednostně jít již tradičně na vzdělávání, výzkum a vývoj a programy souvisící se vstupem do Evropské unie.
Podle náměstka ministra financí Eduarda Janoty však zatím z předběžných informací vlády vyplývá, že splnění svých výdajových představ se dočká školství a překvapivě i ministerstvo spravedlnosti.
Ostatní resorty, s výjimkou sociálních věcí, budou muset vystačit s menšími prostředky, což by se mohlo projevit i na výdajích na vědu a výzkum.
Podle loňského usnesení vlády by tímto směrem mělo jít 0,7 procenta výkonu ekonomiky,což je zhruba 15 miliard korun. Rada vlády pro vědu a výzkum se však obává, že tolik peněz nezíská.
Stejně smýšlí i náměstek ministra průmyslu a obchodu Zdeněk Vorlíček. Jeho resort byl podle něj nucen výdaje na výzkum krátit již letos. Původně na něj mělo jít 1,7 miliardy korun, ale kvůli nedostatku peněz bude konečná částka o půl miliardy nižší.
Celkové výdaje rozpočtu by měly příští rok činit 730 miliard korun. Z toho téměř třetina jde na důchody, což je důvod, proč se ostatní resorty musí uskrovnit.
Ministerstvo spravedlnosti by mělo více peněz využít na reformu soudnictví.
Ta spočívá v již přijatých rozsáhlých novelách občanského soudního a trestního řádu, ve změnách postavení soudců, jejich vzdělávání.
Posledním krokem reformy je vznik Nejvyššího správního soudu, uvedla náměstkyně Jana Fürstová s tím, že náklady na vyšší počet soudců, jejich pomocníků a na získání budovy mohou dosáhnout až 800 milionů korun.
S těmi však rozpočet na příští rok nepočítá, protože není jasné, kdy nabude zákon existující zatím ve formě věcného záměru účinnosti.
