Snižování má proběhnout ve dvou krocích. Od 1. ledna 2004 by sazba klesla z 31 na 29 procent, o rok později pak ještě o procento níž.
Novinkou v předloze je podle náměstkyně ministra financí pro daně Yvony Legierské návrh minimální daně pro dlouhodobě ztrátové podniky či pro firmy, které státu odvádějí na daních malé částky neúměrné jejich obratu.
"Řada firem má značné obraty a k tomu stejně vysoké nebo vyšší výdaje, takže jimi vykazované daňové povinnosti jsou dlouhodobě velmi mizivé či nulové," uvedla.
Jde o řadu odvětví, kde firmy ročně státu na daních odvádějí méně něž deset tisíc korun, což neodpovídá jejich obratům a rozsahu podnikání. Konkrétně taxikáři ročně v průměru platí pouze 4 700 korun.
Podle ekonomů by zavedení povinné minimální daně nebylo neobvyklým řešením daňových úniků. "K tomuto kroku sáhly také některé země Evropské unie," řekl analytik Patria Online David Marek.
Výrazné snížení daní u největších plátců by mohlo podle náměstkyně připravit ročně státní rozpočet o osm miliard korun, takže návrh ještě zřejmě dozná změn. Nicméně je v souladu s programovým prohlášením vlády.
Resort ministra Bohuslava Sobotky se snažil snížení daní pro podniky prosadit už v rámci povodňového balíčku, který sněmovnou neprošel zejména kvůli tzv. milionářské dani.
Žádných změn se zatím nemusejí obávat ani se na ně těšit fyzické osoby. Sazby daně z jejich příjmů zůstanou stejné.
"Žádné závratné změny proti povodňovému balíčku nepřipravujeme," zhodnotila chystaný nový zákon Legierská.
Nový zákon o daních z příjmů by měl být podle náměstkyně především jednodušší a měl by odbourat řadu daňových úlev. Kvůli obrovskému množství výjimek je zákon nepřehledný. Ministerstvo chce rozšířit možnosti paušálního zdanění.
