Nový zákon, jehož cílem je omezení síly obchodních řetězců při jednáních s menšími výrobci, velkým obchodníkům například zakazuje "přijmout zboží za cenu, která je nižší než náklady dodavatele zvýšené o přiměřenou míru zisku."
To by jinými slovy mohlo znamenat třeba konec akcí, kdy se zboží na pultech někdy prodává i za nižší ceny, než je dodáno. Výrobci o tom, jak to chodí, vědí své, ale nechtějí mluvit otevřeně právě kvůli tomu, aby si nepokazili vztahy s obchodníky.
"V jednom řetězci se náš výrobek stále prodává za 8,5 koruny, ačkoli my ho dodáváme za deset korun. Pak na konci roku za námi přijdou a chtějí doplatit čtyři miliony, že mají nízké marže. Odmítli jsme a už tam neprodáváme," popisuje jeden z dodavatelů, který si přál zůstat v anonymitě.
Výpovědní lhůta šest měsíců
Výrobci však nečekají, že by se s novým zákon něco příliš změnilo v jejich prospěch. Třeba dokazovat, že se něco prodává pod náklady, bude hodně těžké, protože každý výrobce je má jiné.
Kromě regulace cen nový zákon například obchodníkům určuje, že když se budou chtít s některým výrobcem rozloučit, musí nechat jeho zboží na pultech ještě minimálně půl roku.
"To je velké riziko, třeba když se uvádí nový výrobek. Nikdy nevíte, jestli se chytí. A dodavatel bude mít jistotu, že ho budeme šest měsíců odebírat," říká za obchodní řetězec Tesco Vesselin Barliev.
Podle Barlieva nový zákon povede k tomu, že se budou obchodníci více než dnes obracet na velké dodavatele či zahraniční firmy, kde jim obvinění ze zneužití ekonomické závislosti nehrozí.
"Dnes máme 70 procent českých dodavatelů a je nám proti srsti uvažovat o jiném řešení, ale bude to nutné," říká Barliev za Tesco, které brzy posílí převzetím obchodů od Carrefouru.
Zvýší se pokuty za zkažené potraviny
V Senátu čeká na projednání další bič na velké obchody - návrh na výrazné zvýšení pokut. Pokud budou například prodávat zboží s prošlou lhůtou, nebo dokonce zkažené, budou jim moci kontroloři naúčtovat pokutu až padesát milionů korun proti současným třem.
Změny v zákonu týkající se řetězců a dodavatelů prošly od začátku zajímavým vývojem. Jde o návrh poslance ČSSD Ladislava Skopala, ale připravoval jej společně s antimonopolním úřadem. Jeho nový šéf Martin Pecina se už nechal několikrát slyšet, že obchodní řetězce jsou v tuzemsku moc silné.
Původně měl být jen zákaz "regálného"
V první verzi byl součástí zákona i přímý zákaz nejrůznějších poplatků za uvedení zboží do obchodu, za umístění v prodejně, v regálu a další, které musí platit výrobci. Ve středu však poslanci schválili zákon v trochu jiné podobě, kde už se konkrétně o zákazu poplatků nemluví. Naopak do návrhu přibyly další omezení pro obchodníky, jako je uvedený zákaz prodeje pod náklady nebo šestiměsíční výpovědní lhůta.
"Problém také je, že jedna ze stran může dodatečně vymáhat vyšší cenu, než byla sjednána ve smlouvě," dodává Barliev. Podle něj hrozí, že výrobci mohou téhle možnosti zneužít, když se třeba dostanou do finančních potíží.
Obecně jsou obchodníci neradi, že jim někdo zasahuje do smluvní svobody s dodavateli. "Nejlepší regulace je žádná regulace. Jsou vztahy, které není třeba regulovat, protože vztah dodavatel odběratel je svobodný. Ani jeden nemusí dodávat ani nakupovat proti své vůli," říká nový šéf velkoobchodů Makro Martin Dlouhý.
Každý market jedná jinak
Podle něj má každý obchodník jinou strategii, někdo se více zaměří na jednání o ceně, někdo na různé pobídky a poplatky. Například v Lidlu vyjednávají výrobci jen o ceně, žádné poplatky, že mají své zboží ve výši očí a podobně, platit nemusí. O to nižší musí nabídnout cenu.
Ostatní obchodníci odeberou zboží sice za vyšší cenu, ale vynahradí si to zpětně třeba na bonusech vysokých podle toho, kolik se daného zboží prodalo.
Otázkou je, co bude s návrhem zákona dál. Včera jej odmítli poslanci ODS, takže je pravděpodobné, že neprojde ani Senátem. Sněmovna má šanci senátní odmítnutí hlasy ČSSD a komunistů přebít.
