Ta se totiž obává narušení evropského trhu s bydlením a hospodářské soutěže. Dotaci proto omezila maximálně na tři miliony korun, které může jedno družstvo získat v období tří let.
Družstva si ale budou moci vzít na stavbu úvěr s tříprocentní úrokovou sazbou. Na rozdíl od komerčních staveb by dotované družstevní byty mohly být až o pětinu levnější. Dosáhnout by na ně měli zejména ti, kterým jejich příjmy nestačí na hypotéku.
Minimálně pětinu ceny budou muset zájemci o byt zaplatit jako členský vklad družstvu. Další peníze pak budou splácet v nájemném. U bytu zhruba za 1,5 milionu korun bude družstevník 20 let měsíčně splácet kolem 7000 korun.
"Nový zákon lidem umožní, aby si mohli i za průměrné příjmy pořídit adekvátní bydlení," uvedl ministr Radko Martínek.
Na druhou stranu se ale družstva stavěla k podpoře ve výši sto tisíc eur skepticky. Podle dřívějšího vyjádření předsedy Svazu českých a moravských družstev Víta Vaníčka totiž umožní družstvu postavit během tří let jen zhruba 12 až 15 bytů. Dodal, že za těchto podmínek družstva o výstavbu nebudou mít zájem.
Peníze půjdou ze Státního fondu rozvoje bydlení, ve kterém je podle ministerstva pro místní rozvoj 150 milionů korun na dotace a miliarda na úvěry. "To umožní v roce 2006 podpořit výstavbu 1500 nových družstevních bytů," uvedla mluvčí ministerstva Radka Burketová.
V České republice se družstevní výstavba výrazně snížila po roce 1989, kdy stát přestal tento druh staveb podporovat a zaměřil se na podporu vlastnického bydlení.
Ze zhruba 3,83 milionu trvale obydlených bytů je družstevních více než 650 000. To je asi 17 procent bytového fondu.