Stát kupí obrovské dluhy

Ministerstvo financí včera zveřejnilo varovná čísla, která potvrdila obavy ekonomů i centrální banky z masivního zvyšování státního dluhu mimo státní rozpočet. Sečtou-li se účty všech státních institucí, pak se letos utratí o 99,8 miliardy korun víc, než kolik stát získá. Tuto sumu si země musí půjčit a později splatit. Nebýt mimořádných příjmů z prodeje státního majetku, dluh by se zvětšil za jediný rok o 148 miliard oproti loňským třiceti.
Podobnou situaci ministerstvo financí předpovídá i pro příští rok. V samotném státním rozpočtu sice po dramatickém vyjednávání ve vládě bude chybět slibovaných dvacet miliard korun, ale po připočtení rozpočtů obcí, státních fondů, zdravotní pojišťovny a dalších státních institucí vystoupá roční deficit na 140 miliard. Jedině díky privatizaci - příští rok se má prodat Český Telecom, České Radiokomunikace a Komerční banka - se celkový deficit má snížit na 29 miliard korun.

"Na příjmech z privatizace bude konečný výsledek velmi závislý. Je pravda, že pokud se tyto příjmy odečtou, pak ten skok tam opravdu je, ale kvůli objektivním skutečnostem souvisejícím s transformací ekonomiky. Tento trend bude třeba otočit," prohlásil ministr financí Pavel Mertlík.

Kupení dluhů mimo rozpočet ve středu ostře kritizoval guvernér ČNB Josef Tošovský, podle něhož jde o příznak blížících se voleb.  Největší část dluhů se letos i příští rok nakupí v Konsolidační bance, používané jako odkladiště pro problémy komerčních bank a průmyslových podniků.

Velké výdaje ponese také Fond národního majetku, který jednak částečně financuje Konsolidační banku a jednak má také vlastní náklady, především na odstraňování ekologických škod v někdejších státních podnicích.

Skutečnost nakonec patrně bude ještě horší, než ukazují dnešní odhady. "Scénář vývoje rozpočtů na rok 2001 nezahrnuje možné dopady spojené s prodejem Investiční a Poštovní banky," varuje analýza ministerstva financí. Za ztrátové obchody IPB se při zavádění nucené správy zaručil stát a náklady s tím spojené - ty se ovšem rozloží i do dalších let - se podle dosavadních předběžných odhadů mohou vyšplhat až ke sto miliardám korun.

"Deficit veřejných rozpočtů začíná být alarmující," prohlásil ve středu guvernér České národní banky Josef Tošovský s tím, že vláda zakládá na velký hospodářský problém, protože v době ekonomického oživení by rozpočtová politika měla být spíše skromnější.
Ekonomové z privátní sféry volí ještě kritičtější tón. "Po spočtení všech mimorozpočtových položek se potvrzuje to, co řada nevládních ekonomů tvrdí již léta: státní rozpočet nevypovídá zhola nic o stavu státní pokladny a vývoj veřejných rozpočtů je hrozivý. Pokud vláda něco neudělá letos, čemuž nikdo nevěří, nebude mít sílu dělat nic ani příští rok, protože na obzoru budou volby. Každý, kdo bude usilovat o vítězství ve volbách v roce 2002, by si měl zvážit již dnes, zda bude mít odvahu udělat pořádek v Augiášově chlévě českých rozpočtů," uvádí ekonom Patria Finance Ondřej Schneider.

Česká republika navíc za stávající situace vysoce překračuje takzvaná maastrichtská kritéria, která si stanovily země Evropské unie jako mez zdravých státních financí před zavedením euroměny. Podle nich by celkový deficit státních financí bez příjmů z privatizace neměl překročit tři procenta hrubého domácího produktu. V Česku půjde letos o 7,7 a příští rok o 6,9 procenta.

Přijetí státního rozpočtu ve sněmovně však kvůli novým číslům ohroženo není. ODS podle svého stínového ministra financí Vlastimila Tlustého dodrží svůj slib a rozpočet podpoří, pokud budou splněny její dvě podmínky: samotný státní rozpočet bude mít schodek do dvaceti miliard a schodek všech rozpočtů se bude postupně snižovat, aby v okamžiku vstupu země do Evropské unie dosáhl tří procent. Tyto podmínky vláda plní.