Vláda v červnu 1997 rozhodla, že Fond národního majetku začne jednat s Nomurou Belgium o prodeji 36,29 procent akcií IPB. Součástí balíku akcií se z rozhodnutí vlády mělo stát i 4,45 procenta akcií IPB, které vlastnila Česká pošta.
"Podle usnesení měl tehdejší ministr dopravy Martin Říman zajistit vynětí akcií z majetku České pošty. Ministerstvo požádalo v srpnu 1997 generálního ředitele České pošty, aby vydal plnou moc k převodu akcií IPB z majetkového účtu pošty u Střediska cenných papírů na účet FNM.
Středisko převedlo akcie 27. února 1998, ale tehdejší ministerstvo dopravy a spojů nezajistilo vynětí akcií z majetku pošty a nevyřešilo ztrátu, která jí tím vznikla," řekl mluvčí ministerstva dopravy a spojů Michal Hala.
O prodeji akcií Nomuře pak definitivně rozhodla vláda Josefa Tošovského v březnu 1998 a FNM inkasoval za jednu tisícikorunovou akcii 1470 korun.
Česká pošta vede podle mluvčího ministerstva nadále v účetnictví hodnotu převedených akcií jako pohledávku za státem v již zmíněné výši 284 milionů korun.
Někdejší ministr dopravy Martin Říman si již na okolnosti této operace nevzpomíná. "Nemyslím však, že by šlo o úmysl nějakého úředníka, spíše o organizační problém," řekl.
Představitelé FNM z té doby, šéf Roman Češka a jeho místopředseda Michal Hrubý, nevidí na bez- úplatném převodu nic zvláštního.
"Pošta je státní podnik, a když fond privatizuje majetek státních podniků, tak za to nikdy neplatí," reagoval Češka.
Také Hrubý soudí, že šlo o standardní způsob prodeje státního majetku, který ovšem "pošťáci" nikdy nepochopili. Hrubý také bez upřesnění uvedl, že pošta nefinancovala nákup akcií IPB standardně, a dodal, že kupovat akcie na dluh je podle něho vždy riskantní.
Nákup akcií IPB umožnila poště v prosinci 1994 vláda Václava Klause, když jí udělila výjimku o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby. Pošta nakoupila 152 800 akcií v nominální hodnotě tisíc korun a současně zvýšila rezervní fond ve výši 16,6 procenta z hodnoty akcií.
Celkové náklady pošty na pořízení akcií tak dosáhly 178,2 milionu korun, které uhradila z vlastních finančních zdrojů. Současná ztráta odráží ušlý zisk, který by pošta získala prodejem akcií Nomuře.
Proč však pošta akcie kupovala, není jasné. Podrobnosti o financování nákupu akcií či vysvětlení okolností celé operace odmítl mluvčí České pošty Ladislav Vančura komentovat s tím, že kompetentní je pouze ministerstvo dopravy.
Otázky týkající se právě rozhodnutí České pošty nakoupit akcie IPB však Michal Hala z tiskového oddělení ministerstva dopravy doporučil směřovat na Českou poštu.
Odpovědnost jednotlivých úředníků za poškození pošty nyní ministr dopravy nezkoumá. "Nezabývám se historií, jde mi o to, jak teď uvést účetnictví pošty do reálu," tvrdí Schling.
Návrh řešení situace předložil vládě 19. června, ale bod nebyl zařazen do programu.
Na problém pošty se ztrátou z převodu akcií IPB upozorňuje i auditorská společnost BDO CS. "Uvedli jsme do naší zprávy popis té situace a upozornili, že je to v řešení," řekl partner BDO CS Radomír Kosina.
