Po třinácti letech soudních průtahů totiž včera Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl, že potomci zakladatele firmy "Léčiva Benjamin Fragner" mají nárok na odškodnění.
Opět tak byly prolomeny Benešovy dekrety. Podle nich se sice firma na výrobu léků začala znárodňovat v roce 1945, ale proces byl dokončen až po únoru 1948 a rodina majitelů nikdy nebyla odškodněna.
Případ tak částečně připomíná právní bitvu o pražskou společnost Koh-i-noor, kde část bývalých majitelů také nebyla odškodněna a soud jejich nárok po letech uznal, nebo boj potomků výrobce mlýnků na maso se značkou J. Porkert.
"Bývalí majitelé nikdy nedostali za továrnu náhradu, ačkoli jim podle dekretů náležela," uvedla soudkyně Květuše Voráčková při odůvodňování svého rozsudku. Ta měla případ na stole od počátku devadesátých let a nejprve rozhodla v neprospěch rodiny Fragnerových. Po rozhodnutí městského soudu, který jim dal za pravdu a případ Voráčkové vrátil, svůj názor změnila.
Dvacet sedm různě vzdálených potomků Jiřího Fragnera, jenž firmu vedl a vlastnil těsně po druhé světové válce, kteří se stále se státem soudí, se dočkalo zastání také ve Štrasburku. Odtud dostali na jaře letošního roku odškodnění za průtahy, které řízení před tuzemskými soudy provázely.
Přesto včera neslavili. Soudkyně jim dohromady přiznala náhradu ve výši 10,7 milionu korun, jež vychází jen ze znaleckého posudku nemovitostí, které firma po druhé světové válce vlastnila.
Nechceme vrátit králíkárny
"To znamená, že jsme sice dostali náhradu za králíkárny, v nichž se chovala pokusná zvířata, ale nikdo nezohledňuje duševní vlastnictví firmy, z něhož rostla až do osmdesátých let," říká Benjamin Fragner, pravnuk stejnojmenného zakladatele firmy.
Svůj nárok vyčíslili přibližně na 150 milionů korun a vychází z ocenění národního podniku Léčiva při jeho privatizaci, jíž se zúčastnil tehdejší management firmy v čele s jejím dosavadním šéfem Jiřím Michalem.
"Tehdy jsme chtěli být přizváni do privatizace Léčiv, čímž bychom uspokojili svůj restituční nárok," říká právní zástupce rodiny Milan Kölbl.
V tomto duchu také proběhla jednání s šéfy národního podniku, kteří potomkům zakladatelů vyhradili ve svém privatizačním projektu desetiprocentní podíl. Firma byla tehdy oceněna na 1,5 miliardy korun, takže hodnota jejich podílu byla ve výši dnes požadovaných 150 milionů.
. Historie ZentivyRodina Fragnerových koupila lékárnu, z níž se později vyvinula továrna na výrobu léků, v roce 1857. Tehdy ji získal Benjamin Fragner. Plány na její rozšíření dokončil jeho vnuk Jiří Fragner. Ten v roce 1928 vybudoval moderní farmaceutickou továrnu nedaleko Prahy. Továrna Benjamin Fragner zahájila provoz v srpnu 1930. Znárodnění začalo v roce 1946. Od roku 1989 prošla společnost několika vlastnickými změnami, privatizace byla dokončena v roce 1998. Nyní jsou hlavními akcionáři firma Sanofi-Aventis a skupina PPF. |
"Nejvíc mě štve, že o našem osudu rozhodl tehdy úředník a nepočkalo se na vyjádření soudu," říká Fragner. Podle něj měla být privatizace pozastavena, nebo si měl stát alespoň ponechat sporný desetiprocentní podíl v nově vzniklé firmě.
To se nestalo a potomci Jiřího Fragnera teď zvažují, jak se větší náhrady za ztracený majetek domoci u státu. Od Zentivy zatím nic chtít nemohou.
Hůře by bylo v případě, kdyby se Fragnerovi potomci rozhodli domáhat místo finanční náhrady například vydání pozemků, na nichž část firmy dodnes stojí.
"Vážím si toho, že jsme mohli navázat na tradici moderního evropského farmaceutického průmyslu. K výsledku soudního jednání mi nepřísluší cokoliv sdělovat," uvedl včera Michal.
