Zájemci o státní balík pak budou muset očekávané náklady na výkup zbylých podílů promítnout do své cenové nabídky. "Samozřejmě by to znamenalo, že stát dostane za svůj podíl méně," potvrdil Pavel Šafka z ČSOB.
Úředníci FNM, ale i ministerstva financí tak nyní hledají právní výklady novely obchodního zákona a zjišťují, zda je odkup opravdu nutný. Navíc se snaží rychle prosadit další novelu. "Zkoumáme všechny možné varianty," připustila Víšková.
Ministerstvo financí se přitom přiklání k další novele obchodního zákoníku, kterou už také mělo v minulých týdnech připravenou.
"Byla to jednovětá novela, nakonec se však nepovedlo ji na poslední schůzi sněmovny prosadit," připustil mluvčí úřadu Libor Vacek.
Ministerstvo se však podle něho bude nyní snažit dostat připravenou větu do jakéhokoliv jiného zákona, který má na programu Senát.
Normu by poté schválili poslanci na prosincové schůzi, čímž by byl obchodní zákoník novelizován ještě před platností.
Svůj právní výklad povinnosti odkupů při privatizaci chce ještě v prosinci vydat i Komise pro cenné papíry. "Existují stanoviska, že ani podle nynější novely obchodního zákona odkupy při prodeji majority státem být nemusí," říká šéf legislativního odboru komise Petr Čech. I kdyby však podle něho komise takový výklad schválila, stejně by stát musel počítat s vlnou žalob od menšinových akcionářů.
"Ten spor totiž skutečně existuje, a dokud by ho nerozhodl soud, tak budou všichni investoři v nejistotě," domnívá se Čech. Přitom podle něho nejde jen o samotnou otázku, zda odkup ano, či ne. Zákon totiž také nově říká, že když majoritní akcionář měl na zbylé akcie vyhlásit nabídku odkupu a neudělal to, tak o svá hlasovací práva v podniku přijde. "Drobní akcionáři by tak mohli napadat například i všechna usnesení valné hromady," upozornil Čech. Nejrychlejším řešením by podle něho byla další jasná novela obchodního zákoníku.
Minoritním akcionářům se však kličkování státu nelíbí. "Novela obchodního zákoníku konečně zaručuje všem akcionářům rovnost práv. Proč má mít stát výhody před ostatními občany?" reagoval předseda sdružení drobných akcionářů Osma Karel Staněk. Pokračování v nynější praxi s odkupy při privatizaci je podle něho krokem zpátky, a drobní akcionáři se tak na soud určitě obrátí.
Případů, kdy vznikne povinnost nabízet menším akcionářům odkup jejich podílů, přitom bude po novele ještě více. Vztahovat se bude totiž nejen na majitele více než 50 procent akcií, jak je tomu nyní, ale i 40 a méně procent. Při dosažení podílu čtyřicet procent nebude odkup nutný, jen když majitel dokáže, že ve firmě nemá rozhodující vliv. Při ještě menším podílu pak bude muset vyhlásit odkup v případě, že mu ostatní akcionáři vládu nad firmou sami dokážou.
