Omezit zneužívání sociálních dávek a nemocenské, upravit podporu stavebního spoření, zvýšit daň z nemovitostí, zrušit odpočitatelné položky na dítě a manželku a mírně snížit daně z příjmu fyzických osob.
O všech těchto úpravách momentálně ministr diskutuje s poradci a odborníky z úřadu. Tuto informaci potvrdili tři lidé, s nimiž ministr konzultuje připravované změny.
Lidé, kteří stát žádají o sociální dávky, by v budoucnu měli mít povinnost kromě příjmu prokazovat i to, jaký mají majetek. Tím se má zúžit okruh lidí, jimž stát vylepšuje rodinné rozpočty. Při boji proti zneužívání sociálních dávek může Sobotka počítat s podporou stranického kolegy, ministra práce Zdeňka Škromacha.
I nemocenská se má měnit. Místo státu bude lidem nemocným jen krátkodobě platit jejich zaměstnavatel. Návrh je motivován tím, že firma si dokáže lépe než stát dohlédnout, zda je člověk nemocný, nebo se pomocí lékařského potvrzení snaží vyhnout práci.
Zatím se diskutuje o tom, že by zaměstnavatel platil první tři týdny nemoci. Nemocí, které trvají nejvýše tři týdny, je však většina. Ti, kdo marodí déle, by pak peníze dostávali jako dnes - tedy od státu.
Nejvýraznější chystanou změnou daní je zvýšení daně z nemovitostí. Zatímco dnes platí lidé podle velikosti bytu a podle obce, v níž se byt nachází, v budoucnu by se daň měla vypočítávat z tržní ceny nemovitosti. To je běžné v zemích Evropské unie. Zatím není jasné, kolik procent z ceny nemovitosti bude činit daň.
Sobotka musí reformu rozpočtu předložit vládě do poloviny prosince. Všechny změny jsou zatím jen návrhy, o nichž se diskutuje mezi odborníky ministerstva financí a Sobotkovými poradci.
Nemocenskou by měly vyplácet přímo firmy
Když se člověk obává, že přijde o zaměstnání, zajde si k lékaři pro neschopenku - a firma ho jednoduše nemůže propustit. Když nemá podnikatel zakázky a nechce své lidi propustit, pošle je na nemocenskou. "Hodit se marod" na účet státu je čím dál tím běžnější praxí.
Státní účet za nemocenskou tak každoročně bytní o miliardy korun. Ministr financí hledá cesty, jak tuto díru ve státním rozpočtu zacelit a omezit zneužívání nemocenské.
Jednou z cest, o níž se nyní velmi diskutuje, je přenést vyplácení nemocenské na zaměstnavatele. Ten si totiž dokáže výrazně lépe ohlídat, zda jsou lidé skutečně nemocní, či jen simulují a prostřednictvím nemocenské řeší jiné problémy. Zároveň by tím odpadly i ty případy, kdy si takto firma či podnikatel řeší vlastní složitou situaci na účet státu.
Podle tří na sobě nezávislých zdrojů, které spolupracují s ministrem na reformě veřejných financí, se vážně uvažuje, že první tři týdny nemoci by měla platit přímo firma. Pokud nemá podnik extrémně mnoho nemocných lidí, neměl by tento krok na svých financích výrazně pocítit. Státu by totiž zároveň platil méně peněz na odvodech. Zatím však není jasné, kolik.
Odborový předák Milan Štěch není tímto záměrem nijak nadšen. "Mnohem účinnější by bylo najít cestu, jak zabránit tomu, aby lékaři neoprávněně vypisovali neschopenky. Bojím se, že mnoho zaměstnavatelů může na lidi vytvářet tlak, aby nemoci přecházeli. Tři týdny je hodně dlouhá doba," řekl Štěch.
Ministr financí Bohuslav Sobotka minulý týden v rozhovoru řekl, že ho podnikatelé často upozorňují na zneužívání nemocenské. "Návrhy, jak stabilizovat nemocenskou, budou součástí reformy veřejných financí," řekl Sobotka.
Žádné konkrétní kroky však nechce komentovat, protože diskuse o reformě veřejných financí zatím zdaleka nekončí. Zmíněná úprava nemocenské je jedním z pracovních návrhů, který dosud neprošel politickou diskusí uvnitř vládní koalice.
Ministr práce Zdeněk Škromach nebyl včera k zastižení, takže se nemohl k návrhu vyjádřit. Souhlasí však s tím, že zneužívání nemocenské je potřeba razantně zabránit. Zaměstnavatel platí svým lidem nemocenskou v mnoha zemích Evropské unie.
Samo o sobě to však neřeší její zneužívání. Například ve Švédsku, které si často bere za vzor premiér Vladimír Špidla, platí zaměstnavatel nemocenskou v prvních dvou týdnech (první den nemoci však člověk nedostává ani korunu). V následujících týdnech už osmdesát procent nemocenské financuje stát a jen zbývající část firma.
Švédové však tráví na neschopence téměř nejdelší čas ze všech Evropanů, přestože jsou podle statistik velmi zdravým národem, dožívajícím se vysokého věku.
Nemocenská je ve Švédsku velmi komfortní. Dosahuje osmdesáti procent platu. A ani to, že ji z části vyplácí firma, nebrání jejímu zneužívání. Kromě Švédska platí firmy lidem nemocenskou například i v Německu či ve Velké Británii.
