"K únikům docházelo zejména v rámci dodavatelského řetězce, kdy část mezičlánků 'zmizela' a nezaplatila DPH, ale vyinkasovala daňový odpočet," vysvětluje Jaroslava Musilová, mluvčí Generálního finančního ředitelství (GFŘ). Díky přísnějšímu metru na stavební byznys stát očekává až 1,5 miliardy korun na dani navíc.
Daňová povinnost se od Nového roku převedla na posledního odběratele. Obchodní partneři v řetězci si DPH nefakturují. "Pouze na dokladu uvede, že výši daně je povinen doplnit a přiznat odběratel," dodává Musilová.
Poslední podnikatel v řadě pak například platbu 100 tisíc Kč bez DPH, kterou pošle zednické firmě za úpravu kanceláří, vynásobí sazbou 20 procent a přichystá si 20 tisíc korun pro finanční úřad. Od ní si může odpočítat DPH zaplacenou za ostatní nakoupené zboží a služby. Daň se díky tomu "neztrácí" nikde po cestě.
Toto zjednodušení ale není všespásné. Pořád zůstává problém, co je vlastně stavební práce? Vykopání díry? Ano, je. A samotný odvoz vykopané zeminy? Ne, to stavební práce není.
"Klienti bojují s tím, co je a co není stavební práce," říká daňový expert Jan Čapek z Ernst & Young. Firmy, které si objednají službu spojenou se stavbou či montáží, se od Nového roku zmítají v nejistotě, zda DPH zaplatily správně a zda jim nehrozí postih od finančního úřadu.
Situace už došla tak daleko, že daňová správa musela seznam stavebních prací zveřejnit na svém webu. (stránku najdete zde) Pronájem jeřábu bez obsluhy mezi ně nepatří, s obsluhou však ano. A nepatří tam výměna žárovky uvnitř budovy ani pronájem nesmontovaného lešení. Když firma se zpožděním zjistí, že jí sklenář za výměnu rozbitého okna nesprávně vystavil fakturu s DPH a ona mu ji zaplatila, musí ho požádat o opravu a o vrácení DPH.
