Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Stát pomáhá firmám někdy i bez rozmyslu

  10:14aktualizováno  10:14
- Pomoc kabinetu Miloše Zemana problémovým tuzemským podnikům, které za poslední rok stát podpořil téměř dvaceti pěti miliardami korun, se v některých případech minula účinkem. To se týká zejména krachujících hutí Vítkovice, kterým ministři natřikrát přiřkli zatím největší porci peněz - téměř třináct miliard korun. Do firmy přišly ze státních účtů dosud necelé čtyři miliardy a téměř polovina z nich namísto ve výrobě skončila u velkých věřitelů.

"Z přímé finanční pomoci z loňského září a letošního února v celkové výši 1,5 miliardy korun ve firmě zbyla jen malá část. Většinu si stáhly banky a krize firmy se tím jen prohloubila. Stahování peněz bylo možné proto, že státní garance na provozní úvěry přišly ve chvíli, kdy nebyla uzavřena dohoda o nesnižování úvěrového rámce ze strany bank a nebyl nastartován proces ozdravění a privatizace firmy," říká nedávno jmenovaný finanční ředitel Vítkovic Zdeněk Šmejkal. Peníze státu podle něho naopak situaci firmy jen zhoršily. "Malí věřitelé začali vyhrožovat konkursem, protože se chováním velkých cítili ošizeni," říká Šmejkal.

Únik peněz hrozí také v Nové Huti
Stejný vývoj nyní hrozí i u sousední ocelárny Nová Huť. Té stát přislíbil minulý týden provozní úvěry 3,1 miliardy a první polovinu peněz má společnost dostat od státní Konsolidační banky do konce června. Podobně jako ve Vítkovicích není uzavřena dlouhodobá smlouva s bankami a restrukturalizace firmy s jasně danými pravidly rovněž nezačala. Firma navíc na rozdíl od Vítkovic není součástí státního revitalizačního programu. Předejít stažení peněz by měl model financování, který chce prosadit Konsolidační banka. "Zvažovanou cestou je, že peníze nepůjdou přímo do Nové huti, ale budou na speciálním státním účtu, z něhož se přímo budou platit suroviny a energie," říká zdroj blízký vedení ocelárny.

I kdyby banky nakonec peníze neodčerpaly, ekonomové přesto státní úvěry firmám hodnotí jako málo účinné. "Vždy je důležité finanční pomoc státu vázat na konkrétní výstup, tedy na restrukturalizaci firmy nebo nalezení nových majitelů. Pokud se dávají provozní úvěry bez toho, aby bylo jasné, že budou věcně využity, nemusí být vynaložení státních prostředků účelné. Je to jen další zátěž daňových poplatníků. Forma státních úvěrů je při řešení restrukturalizace společností ve světě málo užívána. Zvolena byla v případě záchrany automobilky Chrysler, která ovšem peníze rychle vrátila. To byl ale výjimečný případ," říká ekonom Jan Švejnar.

Určité pochybnosti o účelnosti vynaložených prostředků v Nové huti mají i úředníci na ministerstvu financí, které materiál o pomoci Nové huti připravilo spolu s ministerstvem průmyslu. Šance, že stát peníze dostane zpět, je totiž malá a vládní usnesení již počítá s tím, že případnou ztrátu Konsolidační bance uhradí FNM. "Je pravda, že návaznost privatizace na státní pomoc není konkrétně vyřešena, ale stát v materiálu dal na srozuměnou, že chce v budoucnu najít firmě strategického partnera," uvádí mluvčí ministerstva Libor Vacek.

Neoficiální zdroje však hovoří ještě ostřeji. "Byl to spíše politický tlak, aby pomoc Nové huti prošla. I ministrovi je jasné, že peníze mohou zmizet," říká vysoký úředník ministerstva financí.

Hledání vlastníků má širší podporu
Vláda Miloše Zemana za poslední rok přiznala různou formu pomoci celkem osmi firmám. Kromě kritizovaných přímých úvěrů do vysoce zadlužených Vítkovic a Nové huti však kabinet v jiných případech většinou podpořil podniky, které směřovaly k nalezení reálných vlastníků. Takovou pomoc bez vážnějších výhrad přijímají i ekonomové.

"Pokud má firma šanci na přežití a další rozvoj pod kvalitním majitelem, je státní pomoc obecně tolerována," říká Švejnar. Stát oddlužil například Vagonku Studénka, kde přeměnil několikasetmilionovou pohledávku na základní kapitál firmy a se ztrátou ji prodal. Na 1,8 miliardy přišla stát předprivatizační pomoc výrobci leteckých motorů Walter. Podnik má již rovněž nového majitele - americký Novus.

Další podniky, které získaly státní pomoc, jsou součástí vládního revitalizačního programu, jehož cílem je nalézt pro zadlužené firmy s kvalitními výrobky nové majitele. Tatře Kopřivnice stát odpustil dluh čtyři miliardy korun u Konsolidační banky, další dva podniky - Aliachem a Zetor - mají získat provozní úvěry 1,1 miliardy. V prvním případě však peníze nepůjdou přímo do ztrátového výrobce traktorů, ale získá je speciální společnost RA Traktor, jež si majetek Zetoru pronajme. U Aliachemu je pak poskytnutí půjčky vázáno na uzavření dohody s bankami.

Vítkovice čeká soudní vyrovnání
První dva neúspěšné pokusy o podporu výroby ve Vítkovicích nakonec vedly v polovině května ke vzniku komplexního návrhu na ozdravení společnosti. Ten bude nákladný - stát přijde až na 8,5 miliardy korun. Na jeho konci však má být zdravé výrobní jádro firmy s novým vlastníkem. Cestou k ozdravení společnosti bude soudní vyrovnání. "Tento návrh považuji za mnohem lepší řešení, než byly předchozí dvě pomoci Vítkovicím. Je to sice rizikové, ale komplexní řešení," uvedl Švejnar.

Jak pomoc Vítkovicím, tak i poslední snahu o rozhýbání výroby v Nové huti, musí ještě podle nových pravidel schválit antimonopolní úřad. Ten se od začátku května při rozhodování řídí pravidly Evropské unie, podle kterých je pomoc ocelárnám omezena. Pravidla stanoví, že pomoc může získat firma pouze na výzkum, vývoj, ochranu životního prostřední nebo na utlumení výroby. Jak plán na záchranu Vítkovic, tak návrh postupu dokončení privatizace Nové huti počítá se snížením počtu pracovníků a omezením výrob.

"Podpora společnosti Vítkovice je ve správním řízení, které zatím nebylo ukončeno," sdělil mluvčí úřadu Jaromír Blažke. Případ Nové huti zatím úřad neřeší.

Jak stát pomáhá podnikům

Vítkovice
1,1 miliardy korun

Září 1999
500 milionů korun - překlenovací úvěr Konsolidační banky
600 milionů korun - odkoupení těžko vymahatelných pohledávek Českou inkasní
Vítkovice*
3,2 miliardy korun

Březen 2000
400 milionů korun - odkoupení dluhu dceřinné firmy Vítkovice Export Českou inkasní
1,8 miliardy - státem garantovaná půjčka pro financování hutní výroby
1 miliarda - státem garantovaná půjčka pro strojírenskou část společnosti
Spolana
1,6 miliardy korun

Říjen 1999 (realizace v r.2000)
přeměna pohledávek České inkasní na akcie
Tatra*
4 miliardy korun

Květen 2000 (realizace červen 2000)
přeměna pohledávky Konsolidační banky na akcie
Vagonka Studénka
několik set milionů korun

(přesnou částku vláda nesdělila)
Únor 2000
přeměna pohledávek Konsolidační banky na akcie v rámci privatizace firmě Thrall
Vítkovice*
8, 5 miliardy korun

Květen 2000 (realizace 2000-2002)
1 miliarda - Revitalizační agentura odkoupí se slevou pohledávky malých věřitelů
4,5 miliardy - přeměna dluhů vůči KoB na akcie
3 miliardy - státní záruka za obligace firmy
AliaChem*
400 milionů korun

Únor 2000 (realizace v r. 2000)
provozní úvěr Konsolidační banky
Walter
1,8 miliardy korun

Květen 2000 (realizace v roce 2000)
1,45 miliardy - kapitalizace pohledávek KoB a následný prodej za 1 korunu firmě Novus
105 milionů - odpuštění dluhu firmy vůči FNM
150 milionů - odpuštění daňových dluhů
130 milionů - odpuštění dluhů za pojistné
Zetor*
700 milionů korun

Březen  2000 (realizace v r. 2000)
provozní úvěr Konsolidační banky
Nová Huť
3,12 miliardy Korun

Červen 2000 (realizace rok 2000)
2,3 miliardy - provozní úvěry KoB
820 milionů - předexportní úvěr České exportní banky a pojišťovny EGAP
Pozn:*projekt schválen v rámci revitalizace pramen: vláda, firmy, archiv
Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vinařský oblek
Vinaři budou mít vlastní kroje, jeden vyjde na 16 tisíc korun

Nejen rybáři, myslivci nebo hasiči mají na jižní Moravě speciální obleky. Svůj slavnostní oděv budou mít také vinaři. Několik desítek se jich už šije.  celý článek

Průzkumný vrt v Cínovci.
Zatím bez reakce. Australská EMH analyzuje usnesení Sněmovny k lithiu

Australská společnost European Metals Holdings, se kterou ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček (ČSSD) podepsal memorandum o lithiu, bude tento týden...  celý článek

Ilustrační foto.
Chudoba či sociální vyloučení? V Česku hrozí nejméně ze všech zemí EU

Česká republika byla loni ve srovnání s ostatními 27 státy Evropské unie zemí s nejnižším procentem chudoby a sociálního vyloučení. Společně s Finskem, Dánskem...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.