Vyplývá to z rozdílu mezi tržní cenou jedenáctiprocentního balíku, který v ArcelorMittal Ostrava (AMO) drží stát, a cenou, za niž ji stát tento týden přislíbil indickému miliardáři prodat.
Slevu Mittal získal kvůli tomu, že hrozil Česku arbitrážemi, v nichž požadoval až 26 miliard korun. Přesto zástupci ministerstva financí staví dohodu s Mittalem jako naprosté vítězství, na němž Česko ještě vydělalo. Mittal totiž přistoupením na koupi státního podílu za 6,8 miliardy korun prohru státu vyčíslil téměř přesně.
Jak? Loni jeho skupina vykupovala několik minoritních podílů ve svých společnostech a zcela jasně tak ve své výroční zprávě odkryla podmínky, za nichž je ochotna pozice v nich posilovat. Kdyby použila stejné multiplikátory poměřující cenu akcie a výkon firmy i na ostravské hutě, zaplatila by za jedenáctiprocentní státní podíl třináct až čtrnáct miliard korun.
Ostrými lokty a tlakem přes arbitráže se však Indům podařilo snížit cenu prakticky na polovic. Mittal tak zaplatí za jednu akcii 5 000 korun. To, jak výborný obchod indický ocelář udělal, navíc podtrhují finanční výsledky ostravské huti. Ta se už několik let doslova topí v hotovosti.
Kvůli sporům se státem přestala vyplácet dividendy a na účtech a v dlouhodobém finančním majetku tak má při střízlivém odhadu přes 30 miliard korun.
Z posledních oficiálně zveřejněných údajů ve výroční zprávě za rok 2006 vyplývá, že firma tehdy disponovala hotovostí ve výši 1 800 korun na jednu akcii. Podle minoritních akcionářů je přitom schopna za současných příznivých podmínek na trhu vydělávat dalších 800 až 1 000 korun na akcii ročně.
Dnes by v ní tedy reálně mohly "ležet" až tři tisíce korun na jednu akcii. A to je další bonus, který čeká na Mittala, když koupí státní podíl. Prakticky ho tak jedna akcie nebude stát pět, ale dva tisíce korun.
Výroční zprávu za loňský rok by měla firma zveřejnit v nejbližších dnech. Je tedy zřejmé, že ostravské hutě už bez účasti státu čeká v blízké budoucnosti tvrdá liposukce a mateřská firma z nich začne ve velkém odčerpávat peníze.
Mittalovi teď k úplnému ovládnutí firmy, po němž by mohl vytěsnit minoritní akcionáře, chybí čtrnáctiprocentní balík akcií. K němu se naposledy hlásila skupina PPF Investments Petra Kellnera a finančník Pavel Tykač.
Slevu Mittal získal kvůli tomu, že hrozil Česku arbitrážemi, v nichž požadoval až 26 miliard korun. Přesto zástupci ministerstva financí staví dohodu s Mittalem jako naprosté vítězství, na němž Česko ještě vydělalo. Mittal totiž přistoupením na koupi státního podílu za 6,8 miliardy korun prohru státu vyčíslil téměř přesně.
Jak? Loni jeho skupina vykupovala několik minoritních podílů ve svých společnostech a zcela jasně tak ve své výroční zprávě odkryla podmínky, za nichž je ochotna pozice v nich posilovat. Kdyby použila stejné multiplikátory poměřující cenu akcie a výkon firmy i na ostravské hutě, zaplatila by za jedenáctiprocentní státní podíl třináct až čtrnáct miliard korun.
Ostrými lokty a tlakem přes arbitráže se však Indům podařilo snížit cenu prakticky na polovic. Mittal tak zaplatí za jednu akcii 5 000 korun. To, jak výborný obchod indický ocelář udělal, navíc podtrhují finanční výsledky ostravské huti. Ta se už několik let doslova topí v hotovosti.
Kvůli sporům se státem přestala vyplácet dividendy a na účtech a v dlouhodobém finančním majetku tak má při střízlivém odhadu přes 30 miliard korun.
Z posledních oficiálně zveřejněných údajů ve výroční zprávě za rok 2006 vyplývá, že firma tehdy disponovala hotovostí ve výši 1 800 korun na jednu akcii. Podle minoritních akcionářů je přitom schopna za současných příznivých podmínek na trhu vydělávat dalších 800 až 1 000 korun na akcii ročně.
Dnes by v ní tedy reálně mohly "ležet" až tři tisíce korun na jednu akcii. A to je další bonus, který čeká na Mittala, když koupí státní podíl. Prakticky ho tak jedna akcie nebude stát pět, ale dva tisíce korun.
Výroční zprávu za loňský rok by měla firma zveřejnit v nejbližších dnech. Je tedy zřejmé, že ostravské hutě už bez účasti státu čeká v blízké budoucnosti tvrdá liposukce a mateřská firma z nich začne ve velkém odčerpávat peníze.
Mittalovi teď k úplnému ovládnutí firmy, po němž by mohl vytěsnit minoritní akcionáře, chybí čtrnáctiprocentní balík akcií. K němu se naposledy hlásila skupina PPF Investments Petra Kellnera a finančník Pavel Tykač.
