Zpřísnění předpisů pro obchod s pesticidy obsahuje novela zákona o rostlinolékařské péči, kterou už schválila vláda a jež v současnosti míří do Sněmovny. Reaguje na rostoucí byznys s nelegálními pesticidy v Evropě, který zasáhl i Česko.
Podle Generálního ředitelství pro zdraví a bezpečnost potravin Evropské komise se totiž v průměru 10 procent přípravků na ochranu rostlin v Evropě prodá mimo oficiální trh.
Falešné pesticidy zaplavují Evropu. Můžou ohrozit i zdraví |
Mezi jednotlivými zeměmi však existují rozdíly, Skandinávii se falzifikáty spíše vyhýbají. V příhraničních státech a těch s velkými námořními přístavy, odkud do Evropy směřuje padělané zboží z Asie, je procento naopak vyšší. Také v Česku se podíl nepovolených přípravků pohybuje na 17,5 procenta, tedy nad průměrem.
Nejde přitom o malé peníze. Kvůli rostoucím požadavkům na bezpečnost, výzkum a stále přísnější registrace jejich cena v uplynulých letech stále rostla. Podle odhadů dosáhne celosvětový obrat obchodu s pesticidy v příštím roce hodnoty 68,5 miliardy dolarů, jde o nárůst o 300 procent oproti roku 2000. A to je pro podvodníky velmi lákavé sousto.
Přebalování má skrýt výrobce
Vedle vyšších pokut zpřísňuje novela také podmínky označování přípravků. Nově bude muset zůstat na obalech etiketa původního výrobce s viditelnou šarží a datem výroby. Podle Bohdana Plichty, majitele detektivní agentury P&N, který organizovaný zločin s pesticidy monitoruje, je právě to klíčovým opatřením v boji s padělateli.
Ti totiž často zneužívají takzvaného institutu souběžného obchodu. Ten v zásadě umožňuje dovézt do Česka přípravek, který už povolila jiná členská země Evropské unie. Vedle přípravků na ochranu rostlin se využívá například v oblasti léčiv.
Problémem je, že na takto dovezeném zboží často chybí etikety původního výrobce. Pro úřady je pak jen těžko ověřitelné, zda nádoba s pesticidem opravdu obsahuje souběžný přípravek, nebo nelegální napodobeninu dovezenou z Číny, Indie nebo jiné asijské země.
Stejný problém jako s etiketami se týká i toho, pokud překupník vymění celý obal. Podle Plichty se na trhu objevují například výrobky, u kterých dovozce zcela nelogicky přelil obsah z originální lahve do lahve o stejném objemu.
„Pokud by někdo prodával nějaký přípravek v tisícilitrových barelech, dává smysl je přelívat do jednolitrových lahví a ty pak uvádět na trh. Objevují se však případy, kde původní výrobce dodává na trh přípravek v litrových lahvích, které se pak přelévají do litrových lahví. Jaký to má smysl?“ ptá se Plichta. Cílem takového jednání je pouze zbavit se původního obalu a znemožnit identifikaci producenta.
Černý trh za miliardu eur
Novela proto zpřísňuje i podmínky přebalování. Česká asociace ochrany rostlin (CCPA), zastupující velké producenty, změny vítá, právě u výměny obalů by však podle Elišky Princové z CCPA měla jít opatření ještě dál.
„Toto je jedním z kanálů, kterým se na evropský trh padělky dostávají. Přebalením přípravku se ztratí znaky originálního balení a je potom mnohem složitější původ přípravku dohledat. Údaje o místě přebalení by podle CCPA měly být součástí dokumentace k přípravkům,“ říká Princová.
Právě velkým výrobcům škodí padělatelé nejvíce. Podle Europolu tvoří zisk ilegálního obchodu s pesticidy až miliardu eur ročně. O tu přicházejí oficiální producenti.
Jinak jsou však falšované pesticidy na poměrně dobré úrovni a zatím se neprokázalo, že mohly výrazně ohrozit zdraví lidí. Na druhou stranu nepodléhají žádné kontrole, a podle Plichy je tak jen otázkou času, kdy se na trhu objeví opravdu nebezpečné jedy.
