Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Stát prodá celou elektroenergetiku

  20:18aktualizováno  20:18
Vláda změnila své rozhodnutí z loňského října a rozhodla se, že v rámci privatizace tuzemské elektroenergetiky prodá stát celý svůj podíl ve společnosti ČEZ, tedy 67,6 %. Původně kabinet rozhodl, že prodá jen 64 %. "Stát po privatizaci elektroenergetiky nebude kupovat zpět přenosovou soustavu a.s. ČEPS, ale nechá si v ní jen tříprocentní podíl," upřesnil rozhodnutí ministrů vládní mluvčí Libor Rouček.

Stát se rozhodl na privatizaci elektroenergetiky vydělat co nejvíce. Proto prodá i tříprocentní podíl v ČEZ, který si chtěl původně nechat.

Stát si chce vliv v ČEZ smluvně zachovat jedním místem v dozorčí radě společnosti s právem svolávat valné hromady. Tři procenta firmy, o něž se prodejní nabídka státu rozšíří, hodnotí vládní materiál na 1,78 miliardy korun. Materiál připravila ministerstva průmyslu a obchodu a financí.

Prodej celého ČEZ analytik Jan Slabý ze společnosti Wood & Company hodnotí jako dobrý z pohledu kupujícího i prodávajícího. "Nabyvatel kupuje dvě třetiny firmy, což mu dává veškeré pravomoce," uvedl Slabý. Pro to, aby si stát ponechal nějaké procento, nevidí analytik důvod. Pokud by měl stát námitky proti chování některého subjektu na trhu, měl by to řešit nezávislý regulátor. Tím je v ČR Energetický regulační úřad (ERÚ).

Změnu loňského usnesení v případě ČEPS hodnotí Slabý jako dobrou pouze pro nabyvatele, kterému tak nad přenosovou soustavou zůstane kontrola. "Myslím si ale, že to v nějakém delším horizontu neprojde u Evropské unie," míní analytik.

Možnosti působit na soustavu ČEPS se stát hodlá vzdát vzhledem k tomu, že tento vliv má právě ERÚ. Ten uděluje licenci k přenosu a reguluje ceny v sektoru. ČEPS přenáší elektřinu od výrobců k distributorům.

Kabinet loni v říjnu rozhodl, že společně s ČEZ prodá v jednom balíku šest distributorů elektřiny. Mezi nejvážnějšími zájemci pravděpodobně jsou francouzská společnost Electricité de France, německá E.ON Energie AG a britské společnosti British Energy a International Power.

Prodej celého podílu vládě doporučila poradenská firma Deloitte and Touche. Výnos státu by se tak měl zvýšit o 1,78 miliardy korun. Nechat si tříprocentní podíl původně navrhovalo ministerstvo průmyslu. To také dosud odhadovalo privatizační výnos za elektroenergetiku na 250 až 300 miliard korun.

Další změnou, kterou přináší nový návrh, je to, že stát nebude od strategického investora kupovat celou páteřní přenosovou soustavu, ale pouze tři procenta jejích akcií, což má podle návrhu znamenat úsporu až 20 miliard korun.

Spolu s elektrárenskou společností ČEZ bude stát nabízet majoritní podíly v šesti distribučních společnostech. Poslední z rozvodných společností, kterou stát ovládl teprve ve čtvrtek, se stala Západočeská energetika.

V boji o rozhodující balík dvou procent akcií firmy, které drželo město Plzeň, stál na jedné straně stát (zastoupený Fondem národního majetku, Českou konsolidační agenturou a polostátním ČEZ), na druhé pak německá elektrárenská společnost E.ON. Ta spolu s rakouskou firmou Energie AG ovládala 49,1 procenta akcií. I když E.ON nabídl Plzni více (710 milionů korun a sponzorské aktivity za dalších 20 milionů), město se nakonec přiklonilo k návrhu státu. Ten zněl na 705 milionů korun.

Plzeňští zastupitelé ODS, ČSSD a KSČM, kteří hlasovali pro státní nabídku, přitom zdůraznili, že jim jde o dobré vztahy se státem. Výnos byl i tak vyšší, než původně čekala městská rada. Stát za jednu akcii zaplatil 22 200 korun, což je více než desetinásobek jejich čtvrtečního kurzu na pražské burze. O privatizaci elektroenergetiky se uchází celkem dvanáct společností.

Meziresortní hodnotitelská komise, jež má určit, které z přihlášek vybere do druhého kola, nakonec odložila své rozhodnutí o týden až na tento pátek. Důvodem byla podle dvou zdrojů snaha ministerstva průmyslu zařadit do privatizačních podmínek nový požadavek, podle kterého by se investoři měli zavázat, že akcie ČEZ a distribučních firem si ponechají minimálně po dobu deseti let. "Na tom jsme se neshodli," sdělil zdroj z komise.

Tento návrh by totiž zvýhodnil pouze část uchazečů, zejména francouzskou firmu EdF, která má nejvážnější zájem o odvětví jako celek, zatímco další uchazeči většinou nenaznačili, že by po privatizaci chtěli odvětví rozdělit.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Lidé se snaží ušetřit za kouření, do cigaret balí doutníkový tabák
Tabák v „doutníkovém balení“ je levnější, stát na daních tratí stamiliony

Levné kouření láká a stát přichází o spotřební daň. Rozdíly ve zdanění tabáku v různých formách jsou i několikanásobné. Na trhu jsou například k mání doutníky,...  celý článek

Ilustrační snímek
Vánoční prémie budou, hlásí třetina firem. Většinou rozdají peníze

Výborná ekonomická kondice domácích podniků se před Vánocemi propíše i do kolonky mimořádné odměny na výplatních páskách. Třetina firem má už teď jasno, že je...  celý článek

Majitel skupiny KKCG Karel Komárek
Ropný magnát Komárek rozšiřuje IT stopu KKCG. Koupil 70 procent AutoContu

Skupina KKCG podnikatele Karla Komárka koupila 70procentní podíl v předním českém dodavateli informačních technologií AutoCont. Firma o tom informovala ve...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.