Sokolovská uhelná poslala před dvěma a půl lety na účet majitele Novy - společnosti MEF Holding podnikatele Jiřího Šmejce - několik set milionů korun.
Šmejc měl tyto prostředky, které má na svých účtech dodnes, pro uhelnou firmu zhodnocovat. MEF Holding je tak mohl používat i loni, kdy byla televize v krizi a hrozil jí bankrot a ztráta licence.
"Pověříme naše zástupce v orgánech Sokolovské uhelné, aby si vyžádali dokumentaci k tomuto případu," prohlásil včera Jan Juchelka, šéf Fondu národního majetku, který v důlní firmě drží 51 procent.
Sokolovská uhelná, jež zaměstnává zhruba pět a půl tisíce horníků, je jedinou z celkem tří hnědouhelných firem, která zhodnocuje volné peníze půjčkami společnostem bez mezinárodního renomé.
"Máme jasné usnesení, na co můžeme peníze použít. Jsou to buď státní dluhopisy a pokladniční poukázky, nebo dluhopisy firem s nejvyšším ratingem," řekl finanční ředitel Severočeských dolů Erich Grünbaum.
Mostecká uhelná má volné peníze, které těžební firmy shromažďují na pozdější obnovu krajiny po dolování uhlí, pouze na termínových účtech velkých bank.
Sokolovská uhelná má na účtech 2,5 miliardy pro krátkodobé investice. Většinu těchto peněz má firma v bankách, asi 700 milionů korun investuje do různých společností. Z toho připadá na MEF Holding podle informovaných zdrojů největší porce.
Šéfové Sokolovské potvrdili transakci s mediální firmou, ale odmítají sdělit podmínky. "Nemohu mluvit o konkrétním případu, ale u podobného zhodnocování peněz je dvojnásobný výnos proti bankám," řekl finanční ředitel Jaroslav Rokos. S MEF Holdingem firma uzavřela kontrakt bez výběrového řízení.
"Bude nás zajímat, za jakých podmínek transakce proběhla, kdo o ní rozhodl a zda schvalování proběhlo v souladu se zákony a stanovami firmy. Pak rozhodneme, co dál," řekl Jan Juchelka. O případu chce detailní informace také ministr financí.
Sokolovské doly nahradily v létě 2000 Šmejcovi padlou Investiční a Poštovní banku, která původně financovala rozjezd nové Novy bez amerických investorů. Po pádu banky byl MEF Holding bez peněz a sháněl spojence.
Zdrojem volných financí sokolovské firmy, ale i ostatních dolů je povinnost odkládat na účty určitou sumu z každé vytěžené tuny uhlí. Peníze pak mají v budoucnu pokrýt miliardové náklady na obnovu krajiny po dolování.
Na hospodaření těžebních firem se bere přísný metr mimo jiné proto, že se na jejich investicích do zničené krajiny podílí stát.
Sokolovské uhelné už FNM vyplatil část ze slíbených 214 milionů korun, o další stovky milionů se nyní firma uchází v rámci vládního projektu obnovy severozápadních Čech.
Stát také každý rok vyplácí přes sokolovské doly zhruba sedm milionů korun sociálních náhrad jejich bývalým horníkům.
