Stát rozdává peníze, které nemá

  • 1
Vláda za tři roky svého působení naslibovala a částečně už i utratila z předpokládaných příjmů za prodeje velkých státních firem takové porce peněz, že má nyní problémy je vůbec dát dohromady. Privatizace totiž běží pomaleji, než se předpokládalo, a naopak přibývají stále nové požadavky.

Téměř prázdnotou například již více než rok zejí fondy bydlení a dopravy, kam mělo přijít celkem zhruba 45 miliard korun, nejasný osud má splacení části dluhů státu a zpomaluje se i úhrada starých ekologických škod.

Fondu národního majetku, jež měl všechno z privatizace zaplatit, přitom už nyní narůstají obrovské dluhy. Letos například počítá s půjčkou od Konsolidační banky ve výši 14 miliard korun a zároveň musí v tomto roce splatit dřívější úvěry celkem za 28 miliard korun.

"Co budeme moci, přesuneme na třetí a čtvrté čtvrtletí roku, nebo požádáme vůbec o posunutí plateb na příští rok," uvedla mluvčí fondu Jana Víšková. Celkové příjmy i výdaje FNM by měly letos dosáhnout 170 miliard korun, což je už zredukováno oproti předpokladům ze začátku roku.

O 20 miliard korun například fond snížil odhad příjmů z privatizace, celkem na 149 miliard korun, škrtat se bude i na straně výdajů. Jednou z položek bude zřejmě i úhrada státního dluhu, kterou slíbila sociální demokracie smluvně-opoziční ODS ve výši 20 miliard korun.

"Je důležité, aby tu nebyly vytvářeny další a další penězotoky ze zdrojů privatizace.
Každá slušná domácnost také plánuje výdaje v okamžiku, kdy je výplata na stole," varoval místopředseda výkonného výboru fondu Jan Juchelka. Podle něj tak není jisté, zda bude dostatek peněz na umoření dluhu státu. Zatím také FNMve svých výdajích počítá pouze s 3,7 miliardy korun. Přednost navíc mají výdaje, které fondu nařizují přímo zákony.

"Dohoda o umoření dluhu státu platí. To, že by ji sociální demokracie nedodržela, by mě ovšem vůbec nepřekvapilo," uvedl poslanec za ODS a člen dozorčí rady FNM Martin Kocourek. Premiér Miloš Zeman však minulý měsíc opět slíbil, že peníze na snížení dluhu budou, a to z prodeje Komerční banky za 40 miliard korun. Zbytek pak má jít do fondů bydlení a dopravy.

Kocourek soudí, že potíže FNM ale mohou ještě narůstat, protože i nyní snížené odhady příjmů z privatizace jsou velmi optimistické. Klíčový je prodej Českého Telecomu, za nějž fond očekává minimálně 85 miliard korun. O investorovi se má však rozhodnout teprve v říjnu a Juchelka připouští, že i když se to podaří, tak dostat do konce roku na účet platbu nebude jednoduché.

Stále nejasný je i osud prodeje Českých radiokomunikací, kde měla o investorovi rozhodnout vláda minulý týden, opakovaně však kvůli potížím při jednáních celou věc odložila na konec srpna.

Zklamané zůstávají fondy bydlení a dopravy. První z nich čeká od loňska na porci 26 miliard korun, zatím však dostal jen 2 miliardy, na něž si navíc FNM musel vzít úvěr. "Plánované výdaje na letošní rok jsme měli 6,5 miliardy," uvedl ředitel fondu bydlení Jan Wagner. FNM se podle něj písemně zavázal, že nejpozději do konce září fondu převede další čtyři miliardy korun, ale nepovažuje to za pravděpodobné.

"Investice do bydlení, které mají podpory z fondu stimulovat, se tak zřejmě odloží do příštího roku, až začne nová stavební sezona," uvedl pro ČTK Wagner. Zpoždění se podle něj týká především programu výstavby nájemních bytů a domů s pečovatelskou službou, na které má fond letos poskytnout 3,96 miliardy korun, vůbec se pak nerozjedou další tři plánované programy.

Na 16,7 miliardy korun netrpělivě čeká fond dopravy. "Zatím jsme dostali 3 miliardy a máme slib, že do konce září přijde dalších 11,7 miliardy korun a poté ještě 2 miliardy" uvedl ředitel fondu Pavel Švagr. Peníze jsou především určeny na opravy, údržbu a investice do silnic. "Stavební firmy už zakázky plní, takže si neumím představit, že bychom finance nedostali," dodal.