Dalších pět už loni v září prohlásilo, že jsou ochotni se jich vzdát, aby firmu nepoškozovali.
Ministr však raději nechal o motivačním programu znovu hlasovat akcionáře na valné hromadě. Stát si na ní prosadil, že dozorčí rada bude z motivačního programu vyřazena.
"Mechanismus odměňování pro dozorčí radu vyvolal tak negativní debatu, že jsme v ní Telecom nechtěli nechat. Chápu ministra, že s takovým krokem přišel. To napětí by špatně dolehlo na proces privatizace," řekl po valné hromadě předseda Fondu národního majetku Jan Juchelka, který v dozorčí radě Telecomu sedí.
Sám je nadále přesvědčen o tom, že zainteresovat členy dozorčí rady na co nejrychlejším růstu hodnoty firmy je jedna z mála správných cest, jak je platit.
Dozorčí rada Telecomu si za svou práci od června 2004 rozdělí 17,5 milionu korun. Kromě toho však měli mít její členové nárok na desítky milionů korun za to, že od loňského června cena akcií vystoupila.
Nadále bude motivační program platit jen pro pětičlenné představenstvo, jehož členové jsou však placeni také měsíčně podle svých manažerských smluv. Celkem si mohli lidé z představenstva i dozorčí rady v nejlepším případě přijít až na dvě stě milionů korun.
V prosinci ještě dozorčí rada schválila rozšíření programu na skupinu asi dvou desítek špičkových manažerů z vyššího vedení firmy.
Teď přijde na řadu ČEZ
Sobotka se pokusí zkrotit vyplácení odměn také v elektrárenské firmě ČEZ, kterou stát ovládá a která je druhým podnikem, jenž se vydal na průkopnickou cestu odměňování pomocí akcií.
Členové představenstva i dozorčí rady ČEZ mohou výhodně obchodovat statisíce akcií a na každé vydělat podle současného kurzu zhruba 200 korun. Ti nejvýše postavení si tak k platu mohou jednorázově přivydělat padesát, ale i sedmdesát milionů korun.
"Máme v úmyslu to zrušit i v ČEZ, ale nové nastavení bude až od doby, kdy bude sestavena nová dozorčí rada," potvrdil mluvčí ministra Marek Zeman.
Řada politiků, ale i ekonomů začala loni uvažovat o tom, zda nejsou odměny přehnané a zda by měl motivační program dovolovat vydělat takové sumy lidem, kteří se scházejí jednou do měsíce a mají oponovat manažerským rozhodnutím.
"Mají být schopni a ochotni postavit se managementu, pokud je to v zájmu akcionářů. V ideálním případě by měli být nezávislí na svém příjmu z členství v dozorčí radě.V žádném případě by však jejich příjem neměl záviset na stejném faktoru jako příjem členů představenstva," myslí si ekonom Ondřej Schneider z Fakulty sociálních věd.
Jeden z nejvýše postavených Čechů v zahraničních firmách Jan Mühlfeit z Microsoftu si zase myslí, že podobné motivační programy je lépe nastavovat na delší dobu.
"Šéfové by se měli hodnotit podle dlouhodobých měřítek, protože některé věci se dají vyhnat prášky. Tři až pět let je rozumný časový horizont, jestli existuje nějaká přidaná hodnota pro akcionáře," říká.
