Loni v červenci téměř ze dne na den, zřejmě kvůli sporům obchodníků s ropou, její přítok do země prostřednictvím ropovodu Družba vyschl. Tuzemské rafinerie a Mero pak narychlo sháněly dodávku ropy přes západní Evropu.
"Memorandum bychom měli se společností Transněfť podepsat v průběhu června," uvedl generální ředitel Mera Jaroslav Pantůček. Nový režim by měl podle něj posílit energetickou bezpečnost země.
Případné problémy Transněfť nahlásí s předstihem
Transněfť by měl na základě memoranda hlásit Meru dopředu všechny mimořádné situace s dodávkou ropy týkající se Česka. To by tak v případě problémů mělo společně s rafinériemi čas zajistit její přítok prostřednictvím druhého ropovodu Mera, IKL, vedoucího z Německa, který navazuje na transalpinský systém TAL.
Mero by do memoranda chtělo prosadit také závazek, že obě společnosti budou koordinovat své strategické projekty. Především jde o očekávané rozhodnutí Ruska, co bude dále dělat s Družbou, jež je pro nás klíčová.
Rusové ji totiž na svém území podle některých zdrojů již neopravují. Naopak masivně investují do přístavů Primorsk a Novorosijsk, z nichž se posílá ruská ropa do Evropy po moři.
"Chceme tedy včas vědět, zda půjde do budoucna ropa Družbou, anebo po moři. Pokud by se Rusko rozhodlo Družbu již nevyužívat, přesměrujeme my naše investice do zvýšení kapacity ropovodu TAL," uvedl Pantůček.
Mero podle něj bude už nyní financovat zpracování studie, kolik by stálo navýšení kapacity ropovodu TAL a jaké jsou pro to technické možnosti.
TAL a IKL by pak v budoucnu mohly Družbu nahradit. "V žádném případě Družbu nepohřbíváme, ale chceme vědět, jak máme investovat," upozornil Pantůček.
Společnost Mero se v transalpinském systému snažila získat i majetkový podíl, ale to se jí zatím nepodařilo. Ropovod proto využívá jen na základě smlouvy o přepravě. Ropovod TAL vlastní osm ropných společností, mezi ty největší patří například firmy Shell, OMV, ExxonMobil nebo italský Eni.
