Ten by měl pomoci nastartovat reformu a shromažďoval peníze potřebné k vyplácení důchodů v budoucnu.
Účet, z něhož vláda vyplácí penze, je po letech deficitů zatím v přebytku.
Díky nedávným pojistným převodům tak má podle odborníků vydržet ještě dvacet let. Nynější nízká porodnost však bude účet tlačit do schodku, neboť klesající počet pracujících lidí nebude moci vydělat dost peněz na naopak rostoucí počty důchodců.
Politici se shodují na zachování stávajícího průběžného systému financování důchodů a vzhledem k prodlužující se délce života zvyšovat věk odchodu do penze. Stát by měl též podporovat i ty, kteří si dobrovolně spoří do penzijních fondů.
Podle ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha to však neznamená, že by bylo jasné, jak vysoké penze v příštích desetiletích bude stát garantovat z průběžného systému. "V těchto parametrech zatím shoda není. Bude nutné ji řešit v následujícím období," uvedl ministr.
Stínový ministr financí Vlastimil Tlustý z ODS zatím považuje jednání za úspěšná. Nicméně poukazuje, že je zbytečné s reformními kroky otálet. "Proč čekat na dobu po volbách, když můžeme něco realizovat hned. A navíc bychom aspoň toto téma vyloučili z politického souboje před volbami," uvedl.
Spokojeni jsou i komunisté, nelíbí se jim jen věk odchodu do důchodu. Poslanec Jaroslav Gongol se domnívá, že by se k tomu kroku mělo přistoupit až od roku 2030. Nyní by prý kvůli tomu lidé starší šedesáti let jen obtížně sháněli zaměstnání.
Politici si představují, že by do fondu mířily výnosy z privatizace či ze státního rozpočtu. Podle zástupce lidovců, místopředsedy Sněmovny Jana Kasala, by se tyto peníze neměly rozpustit ve spotřebě. "Pokud jsou zdroje, které by dokázaly tento fond napájet, je potřeba tyto zdroje sem nasměrovat," prohlásil.
Podle Ivo Ludvíka z US-DEU by měl roční příspěvek do fondu činit jedno procento výkonu ekonomiky (nyní přibližně 30 miliard korun).
