"V Česku na konci loňského roku žilo zhruba 100 tisíc cizinců, kteří z veřejného pojištění vypadli. Kdybychom sečetli peníze, které by tito lidé do veřejného systému platili, a odečetli od nich průměrné náklady, které se na péči o ně vynaloží, získal by veřejný systém navíc minimálně 400 milionů korun," říká advokát Poradny pro občanství Pavel Čižinský.
Podle Heleny Hnilicové z Ústavu veřejného zdravotnictví a medicínského práva 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy by zahrnutí všech cizinců do systému pomohlo také samotným zdravotnickým zařízením.
Nemocnice by změnu uvítaly
"I to nejširší komerční pojištění, stojící minimálně 20 tisíc ročně, nekryje například akutní psychiatrické nemoci, drogové závislosti či sexuálně přenosné nemoci včetně AIDS, které musíme kvůli ochraně zdraví celé populace léčit, takže nemocnicím vznikají nedobytné pohledávky," říká Hnilicová.
mimo systémV systému veřejného zdravotního pojištění není až 100 000 cizinců ze třetích zemí (mimo EU). Patří mezi ně živnostníci, nezaopatřené děti zaměstnanců či živnostníků, studenti a další nezaopatření členové rodin cizinců. Do systému by přispívali ročně až 1 488 mil. Kč, čerpali by až 1 058 mil. Kč a stát by tím mohl získat 430 milionů korun. Kalkulace počítá s tím, že děti platí 677 Kč měsíčně, živnostníci 1 456 Kč (minimální částka) a samoplátci (rodinní příslušníci bez příjmu) 1 080 Kč. Od ledna 2009 se částka odváděná do systému veřejného zdravotního pojištění u samoplátců zvýšila na 1 590 Kč. Pramen: Výroční zpráva VZP 2007, Policie ČR, Organizace pro pomoc uprchlíkům |
Ročně se tak nemohou dostat zhruba k desetině peněz, které za léčení cizinců poskytnou. "To pak zatěžuje státní rozpočet, protože když mají nemocnice problémy, za které nemohou, stát jim většinou poskytne dotaci," poukazuje Hnilicová.
Stát se zdráhá
Ministerstvo financí by podle svého mluvčího Ondřeje Jakoba "samozřejmě přivítalo růst veřejných příjmů", nicméně za tuto oblast plně odpovídá resort zdravotnictví. Jeho úředníci by rozšíření systému veřejného zdravotního pojištění i na cizince ze třetích zemí (mimo EU) podpořili.
Nicméně by do něj zahrnuli jen ty cizince a jejich rodinné příslušníky, kteří pracují a odvádějí státu potřebné daně a dávky.
"Pokud by se měl systém rozšířit například i na osoby nevýdělečně činné, pak by to znamenalo vážné ohrožení systému a jsme jednoznačně proti," upozorňuje šéf komunikace ministerstva zdravotnictví Vlastimil Sršeň.
Podle něj by pak hrozilo, že cizinci začnou tuzemský systém zneužívat, a Česká republika by se tak stala "nemocnicí Evropy". Podobný názor zastává také Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP).
Komerční pojišťovny o změnu nestojí
Komerčním pojišťovnám se však názory na rozšíření systému nelíbí. Ty nabízejí cizincům pojištění od pěti do 25 tisíc ročně a z vybraných peněz na jejich péči vyplatí lékařům maximálně čtvrtinu takto získaných peněz.
"Všichni víme, že stát obecně není tím nejlepším hospodářem, což by se určitě projevilo v celém systému. Komerční subjekty jsou schopné tuto funkci plnit plnohodnotně a efektivně bez nárůstu administrativních nákladů," říká Pavel Chmelík, člen představenstva Victoria Volksbanken pojišťovny.
Také pojišťovna Slavia se domnívá, že pro stát by to výhodné nebylo, protože by musel z rozpočtu platit pojištění za nezaopatřené děti či důchodce. VZP se zase domnívá, že cizinci by měsíční příspěvky neplatili a celý systém by zneužívali.
