K poslednímu zářijovému dni roku 2008 byl přitom na účtu kladný zůstatek ve výši 17,2 miliardy korun. "Očekáváme, že celkový rozdíl mezi příjmy a výdaji se do konce roku zvýší," řekla ČTK mluvčí ministerstva práce Štěpánka Filipová.
Hospodářské noviny tento týden zveřejnily odhad ministerstva financí, podle něhož letos vláda na důchody vydá nejméně o 33 miliard korun víc než vybere; má jít o historicky nevyšší schodek důchodového účtu v české historii.
Vláda také tento týden předložila Sněmovně novelu zákona o rozpočtu, kterou se i kvůli chybějícím financím na penze zvýší schválený schodek na letošní rok o 14 miliard korun. Na důchody by z této částky mělo připadnout 2,485 miliardy.
Schodek státního rozpočtu po této úpravě bude v zákonu 52,2 miliardy, ve skutečnosti však bude zřejmě atakovat hranici 200 miliard. Hospodaření státu zhoršuje hlavně výpadek daňových příjmů.
Důchodci a nemocní o peníze nepřijdou
Na nižších příjmech systému se podle Filipové podepsala zejména současná hospodářská krize; především menší počet plátců pojistného v důsledku vyšší nezaměstnanosti a zavedení slev na pojistném pro firmy.
ČSSZ na pojistném na důchodové zabezpečení od ledna do konce září vybrala 225,9 miliardy korun, na důchody však vyplatila 246,4 miliard korun. Na nemocenské pojištění vybrala 17,6 miliardy korun, na nemocenské dávky vyplatila 19,9 miliardy korun.
Za celý loňský rok stát na sociální dávky včetně důchodů vynaložil 400,9 miliardy korun. Statistiky ČSSZ nezahrnují částky vyplacené na sociální zabezpečení, které jsou v působnosti ministerstev vnitra, obrany a spravedlnosti.
Přes nepříznivý trend vývoje příjmů pojistného důchodci a nemocní o peníze nepřijdou. Penze a dávky nemocenského pojištění totiž patří mezi takzvané mandatorní výdaje, které stát musí platit ze zákona.
"Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení jsou příjmy státního rozpočtu. Na výplatu dávek nemocenského pojištění a důchodů dostává Česká správa sociálního zabezpečení finanční prostředky na každý kalendářní rok fakticky nezávisle na tom, kolik peněz se v předchozím období vybere," vysvětlila Filipová.
Za "sekeru" mohou i nižší pojistné sazby
Zatímco příjmy z pojistného na důchodové pojištění se za prvních devět měsíců oproti stejnému období loňského roku meziročně zmenšily jen asi o 5,7 miliardy korun, příjmy z nemocenského pojištění ve stejných obdobích klesly z loňské hodnoty 34,8 miliardy korun bezmála o polovinu na 17,6 miliardy korun.
Kromě krize se totiž na snížení výběru peněz projevil pokles pojistných sazeb. Od letošního ledna činí pojistné místo dosavadních 4,4 procenta vyměřovacího základu pouze 2,3 procenta.
Na nepříznivém vývoji účtu sociálního pojištění se podepsalo také zvýšení výdajů na důchody bezmála o deset procent způsobené dvěma valorizacemi důchodů, které v srpnu loňského roku a od letošního ledna zavedla bývalá vláda premiéra Mirka Topolánka.
Ministr práce Petr Šimerka zamýšlel opět valorizovat důchody od 1. ledna 2010. Navrhoval zvýšit základní výměru důchodu o 50 korun a procentní výměru o dvě procenta, což by znamenalo růst starobních důchodů zhruba o 200 korun. Vláda však Šimerkův návrh zamítla.
Ministr financí Eduard Janota již dříve uvedl, že je podle něj naopak potřeba změnit zákony, aby se výdaje na důchody zmrazily.
