O přípravách největšího státního kšeftu v historii, dělaných tehdy ještě potichu, informovala poprvé MF DNES loni v prosinci.
Ministr financí Miroslav Kalousek už tehdy podpořil variantu vyřešit vše jednou velkou zakázkou. A to i přes odpor části jeho úředníků. Posléze si na doporučení vlády nechal zpracovat analýzu. Tu už nyní od poradenské firmy AT Kearney ministerstvo má a dospěla ke stejnému závěru: jedna zakázka je nejlepší.
Mezi další dvě zkoumané možnosti patřilo zvýšit počet dohlížejících úředníků a pokračovat jako dosud, kdy se na každou škodu vypsalo nové výběrové řízení, anebo nechat odstranění škod na samotných majitelích zasažených pozemků a náklady jim proplácet.
V celém byznysu jde o to, že se stát při privatizaci podniků novým majitelům zavázal, že jim zaplatí odstraňování zamořených vod a půd. Zbylé záruky dnes ministerstvo odhaduje na 115 miliard korun. Na odstranění nečistot z minula čeká ještě 211 podniků. Ty podle náměstka ministra financí Ivana Fuksy mohou začít hrozit arbitrážemi kvůli tomu, že se realizace tak táhne, a proto se ministerstvo rozhodlo zrychlit.
Důvody, proč se má na všechny škody vypsat jedno výběrové řízení, jsou podle Fuksy následující: bude to levnější, rychlejší, konečná cena za odstranění škod bude pevně daná a stát si bude moci financování rozložit dle libosti. Tyto podmínky si chce alespoň ministerstvo financí s vítězem vyjednat.
"Když se dodatečně objeví nové ekologické zátěže, tak půjdou na vrub dodavatele," popisuje Fuksa. Dnes je vždy musí doplatit stát.
Nižší cena i vyšší riziko korupce
Fuksa nevidí žádný problém v tom, že by se kvůli tomu mohly firmy snažit šponovat cenu nahoru, aby měly nějaké rezervy.
"Očekávám nižší cenu, než jsou dnes odhadované záruky. Věřím, že to bude pod sto miliardami," říká náměstek. Cena má být hlavním kritériem výběru.
Pravdou je, že velká zakázka může státu ušetřit více než spousta malých. Podle expertů však u obřích zakázek hrozí větší riziko korupce, řekl MF DNES už dříve Radek Jurčík, právník a autor řady publikací o veřejných zakázkách.
Přihlásí se asi i evropští velikáni
Fuksa předpokládá, že se do soutěže přihlásí i evropští hráči jako Veolia. Pokud jde o české firmy, vzhledem k velikosti zakázky budou podle něj muset utvořit konsorcia.
Ministerstvo chce s vítězem dohodnout i pro stát nadmíru příznivé splácení. Sto miliard je totiž hodně peněz i pro vládní rozpočet. Úředníci teď počítají s tím, že stát by škody proplácel celých dvacet let.
Vyčištěno chce mít vše do roku 2015. Rozdíl má jít opět na vrub vítězné firmy. Ta se má ve smlouvě zavázat, že nebude chtít ročně od státu více než určitou sumu, například sedm miliard. Když odstraní škody za více peněz, což je logické, když to má stihnout do roku 2015, doplatí jí to stát i s úroky později.
Takto se podle Fuksy zajistí i to, aby vláda vůbec na splácení ekologických škod měla. Mají se totiž financovat z příjmů z privatizace. "Letos by nám třeba stačila jen polovina dividendy z ČEZ," nebojí se Fuksa, že by na splácení nebylo.
Vláda si však bude muset dát pozor, aby jí splátky škod příliš neprohloubily schodky rozpočtu. "Do schodků se podle bruselských pravidel bude promítat částka na skutečně odstraněné škody," říká náměstek ministra financí přes rozpočet Eduard Janota.
Dohodnutý strop, že stát nebude platit ročně více než třeba sedm miliard, nebude hrát roli. Za rok tak může dluh vzrůst i o 25 miliard.
