"Společně s Ředitelstvím silnic a dálnic se ministerstvo snaží s paní Pourovou komunikovat dlouhodobě. Zatím jsme se ale nedohodli. Proto v současné době probíhá řízení o vyvlastnění jejich pozemků, které je poslední možností," uvedl mluvčí ministerstva dopravy Martin Novák.
Historie pozemkůV roce 1921 proběhla pozemková reforma, která rodu Clam-Gallasů zestátnila grabštejnské panství. Předek Pourové tehdy dělal jeho národního správce a majetek od státu výhodně odkoupil. V roce 1948 tento majetek znárodnili komunisté. Po revoluci se Jitka Pourová s českým státem dlouho soudila o to, zda má nárok na vrácení, protože v roce 1990 byla pouze švýcarskou občankou. Stát sice rodině Pourů majetek vrátil zpět, ovšem ve špatném stavu. |
Na české straně zbývá z rychlostní silnice dokončit úsek od nového mostu přes Václavickou přehradu, který silničáři nedávno postavili, až po obchvat Hrádku nad Nisou. Cestáři ho chtějí zprovoznit do konce letošního roku.
"Pokud by se vyvlastnění nepovedlo, lhůtu prodloužíme do roku 2013," poznamenal Novák.
Jednání komplikuje i to, že ministerstvo na Pourovou nemá žádný kontakt. Mluví za ni jen její právní zástupce, kterého nedávno změnila. Kontaktovat se ji nepodařilo ani MF DNES.
Že jednání o odkoupení pozemků léta k ničemu nevedou, říkají i místní starostové, kteří se s majitelkou pokoušeli dohodnout také.
"Nikdy s ničím nesouhlasila. Nabízeli jsme jí i výměnu pozemků, ale všechno odmítala a neprojevila ani jednou snahu nám nějak pomoci," vzpomíná bývalý starosta Hrádku nad Nisou Milan Faltus.
O dohodu se pokoušel také Martin Půta, který je v Hrádku starostou nyní. "Jednal jsem s ní několikrát, už když se ta silnice připravovala. Jenže ona se státem nechce nic mít. Poslední jednání bylo asi před třemi lety. To mi oznámila, že pokud s ní budu proti silnici protestovat, tak mě za to budou mít lidé rádi. Tehdy jsem jí řekl, že je úplně mimo realitu, protože všichni se tu naopak těší, až nová silnice bude, protože cesta směrem do Liberce pak bude mnohem jednodušší," popsal Půta.
Silnici místní plánovali už v šedesátých letech
Ve spojení s Pourovou byla několik let také starostka Chotyně Jana Mlejnecká, ale když se jí s Čechošvýcarkou nedařilo domluvit vůbec na ničem, nakonec její číslo vymazala. "Dá se říci, že kvůli ní chátrá i hrad Grabštejn. Vlastní totiž tak pětadevadesát procent pozemků kolem něj. O nic se ale nestará," přiblížila starostka.
Problém je, že majitelce patří v okolí Hrádku a Chotyně tolik pozemků, že se jim nelze vyhnout. Na dokončení silnice přitom místní netrpělivě čekají. Odvede kamiony z měst a řidičům cestu výrazně zrychlí. V Hrádku pomůže i firmám z průmyslové zóny.
"Pokud se českému státu nepodaří pozemky vyvlastnit, první, kdo bude mít celý úsek silnice hotový, budou Poláci. A ti si nás pak mohou vychutnat, protože my jim pět let hrozíme, že nic nedělají," připomíná starosta Půta mimo jiné rok starou nótu německých diplomatů, která stavbu na polské straně konečně popohnala (o problémech v Polsku zde).
O silnici, která povede z Liberce do Polska a pak do Německa, snili čeští cestáři už v šedesátých letech. "Zkoumali jsme, kudy by mohla vést. Ve hře byla varianta, že půjde přes Frýdlant, ne přes Hrádek, jenže pak přišla okupace a všechny plány šly stranou," vzpomíná bývalý starosta Faltus, který byl u počátku projektu také.
Hned po revoluci se k myšlence propojit země rychlostní silnicí vrátil. "To už fungovala projektová firma Valbek. S nimi jsme dali dohromady asi pět variant, jak se dostat přes hranice. Ve hře bylo i řešení, že půjdeme přímo do Německa, vynecháme Poláky, jenže to se Němcům nelíbilo," podotkl Faltus. Nakonec zvítězila trasa, která vede právě přes pozemky Jitky Pourové.
