Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Státní dluh je jako zemětřesení. Při velkých otřesech hrozí zemi bankrot

  • 193
Vysoký deficit státního rozpočtu může pro ekonomiku znamenat zemětřesení. Redakce iDNES.cz proto ve spolupráci s analytikem Alešem Michlem z Raiffeisenbank sestavila podobný žebříček důsledků "ekonomických otřesů", jakým je Richterova škála, která měří sílu zemětřesení a jeho dopady.

Státní rozpočet České republiky má v příštím roce dosáhnout rekordního schodku. V lepším případě by podle ministra financí Eduarda Janoty měl být 160 miliard korun, v horším případě by se deficit měl vyšplhat na 230 miliard.

dluh je riziko

V době, kdy Argentina zbankrotovala, měla státní dluh do 60 procent HDP, český dluh bude příští rok 40 procent HDP, pokud deficit rozpočtu dosáhne 230 miliard.

S rostoucím schodkem stoupá i zadlužení země. Ta si buď musí peníze půjčit například vydáním dluhopisů, potřebné finanční prostředky ale může získat také zvýšeným tiskem bankovek. Dopad na ekonomiku se přitom různí podle její kvality. Například dluh Japonska se šplhá ke 180 procentům HDP (asi 45 bilionů korun). Země má ale relativně vysokou důvěryhodnost a není pro ni až tak velký problém půjčovat si další peníze.

Vysoké dluhy mají i některé evropské státy. Například dvě největší evropské ekonomiky, Francie a Německo, neplnily maastrichtské kritérium, které požaduje veřejný dluh do úrovně 60 procent HDP, ani před příchodem ekonomické krize. Jejich bankrot ale nikdo nepředpokládá.

Naproti tomu veřejný dluh Argentiny, která vyhlásila státní bankrot koncem roku 2001, nedosahoval ani šedesáti procent hrubého domácího produktu. Rozhodující ale bylo, že nedokázala splácet své dluhy a měla mezi investory nízkou důvěryhodnost.

Česko patří v důvěryhodnosti do druhé ligy

Území České republiky státní bankrot již také zažilo. Naposledy v roce 1953, kdy tehdejší československá socialistická vláda zastírala platební neschopnost "měnovou reformou". Lidé v podstatě přišli o úspory a země anulovala své dluhopisy. Podle expertů ale nyní státní bankrot Česku nehrozí. Analytik Raiffeisenbank Pavel Mertlík tvrdí, že země patří z hlediska důvěryhodnosti do druhé ligy.

Vysoký rozpočtový deficit může ale s ekonomikou pořádně zahýbat. V letošním roce by se schodek státního rozpočtu měl pohybovat kolem pěti procent HDP, schodek 230 miliard příští rok by představoval 7,4 procenta hrubého domácího produktu.

Celkově se zadlužení země vůči HDP dostane k 42 procentům, odhadl Aleš Michl. Svou předpověď založil na vývoji ekonomiky, jaký očekává ministerstvo financí.

Česku se tím vzdaluje vidina rychlého přijetí společné evropské měny. Jedno z maastrichtských konvergenčních kritérií pro zavedení eura totiž požaduje deficit státního rozpočtu do výše tří procent HDP. V roce 2008 pro srovnání dosahoval deficit státního rozpočtu 1,5 procenta hrubého domácího produktu.

Co by pro Českou republiku a peněženky obyvatel mohl vysoký rozpočtový deficit znamenat, ukazuje následující tabulka.

 Síla  Richterovo magnitudo aplikované na veřejné finance  Účinky zemětřesení  Peněženka
 Mikro  méně než 2,0 % HDP Mikrozemětřesení. Pokud v rámci jednoho ekonomického cyklu rozpočet vyrovnáte, přežijete. Nikdo nic nepozná
 Velmi malé  2,0 až 2,9 % HDP Většinou nepocititelné, ale zaznamenatelné. Pokud v rámci jednoho ekonomického cyklu rozpočet vyrovnáte, přežijete. Deficit zaplatí vesměs střední třída
 Malé  3,0 až 3,9 % HDP Často pocititelné, nezpůsobující většinou škody třeba na důchodech, ale zato úroky již celkem rychle rostou… Utahování opasků
 Slabé  4,0 až 4,9 % HDP Citelné otřesy ekonomiky. Je třeba paušálně škrtat. Utahování opasků. Důchody a platy se zvyšují minimálně.
 Střední  5,0 až 5,9 % HDP Může způsobit velké škody ekonomikám se špatnými základy. Drobné poničení dobře postaveným ekonomikám, pokud se jedná o výjimku. Škrty, kam se podíváte. Zvýšení nepřímých daní jako znouzectnost.
 Silné  6,0 až 6,9 % HDP Je třeba doufat, že bude někdo ochoten zemi půjčit. Zvýšení daní jako znouzectnost.
 Velké  7,0 až 7,9 % HDP Je třeba se modlit, aby byl někdo ochoten zemi půjčit. Reálné snížení důchodů a platů. Zvýšení daní jako znouzectnost.
 Velmi velké  8,0 % HDP nebo větší Důvěra ztracena. Vážné škody. Neřízená střela, riziko bankrotu. Matrix. (Neexistuje zaručená hranice bankrotu. Jde o to, kdy mozek investorů přestane zemi věřit.) Hrozí, že do země zavítá pán z Mezinárodního měnového fondu a bude diktovat obsah peněženky občanů.
Poznámka: tabulka je v obecném měřítku aplikovatelná na poměry v České republice
Zdroj: Aleš Michl, Raiffeisenbank