Úřad argumentuje tím, že zvýšení úrokové sazby hypoték lidem vzdaluje vlastní bydlení a bytů pro budoucí pronajímání se staví málo. Zájemci o tento druh bydlení navíc o ně musí na trhu soutěžit s uprchlíky z Ukrajiny.
„Jen za období od 1. března do 31. října 2022 bylo podle údajů největších realitních zprostředkovatelů v Praze nově pronajato prostřednictvím inzertních portálů 40 až 45 procent nájemních bytů právě občanům Ukrajiny,“ uvedl resort pro místní rozvoj.
Výstavbě nových nájemních bytů má dodat kýžený impulz dotace ve výši 25 procent nebo půjčka, která může dosáhnout až 90 procent z ceny stavby. Na rozdíl od minulosti, kdy o podporu na výstavbu bydlení mohly žádat jen obce a kdy mohly následně takto vzniklé byty přidělovat zejména znevýhodněným osobám, má být nyní okruh budoucích nájemníků širší.
Zjednodušeně řečeno jím může být kdokoliv, kdo v době žádosti žádné bydlení nevlastní.
Stát už mladým rodinám na bydlení nepůjčí. Program Vlastní bydlení končí |
Plán úřadu vedeného Ivanem Bartošem (Piráti) ale narazil na konzervativnější vztah k vládní podpoře na ministerstvu financí řízeném Zbyňkem Stanjurou z ODS. Podle něj by taková pomoc pokřivila tržní prostředí. Upozornil proto na nutnost se ve vládních výdajích spíše krotit.
„Mnohé aktuální i plánované developerské projekty již v současné době mění svoji podstatu z vlastnického bydlení na nájemní, a to v rámci maximalizace zisku tržními subjekty,“ konstatuje ministerstvo financí. Podle něj by se případná podpora nájemnímu bydlení měla omezit pouze na půjčky. Ostatně i ty jsou s maximální sazbou tři procenta nastavené pro žadatele velmi výhodně.
Oblast nevratné podpory pak resort chce zcela vyškrtnout. Požaduje zároveň, aby příjemcem mohly být jen obce, a nikoliv podnikatelé v bytové výstavbě.
Tím by se ale fakticky nový program nikterak nelišil od dřívějších výzev, které zájem obcí nevzbudily a s nemovitostním trhem v zemi nezahýbaly.
Nanejvýš na pět set bytů ročně
Bytů pro nájemní bydlení je v tuzemsku asi 891 tisíc, tedy pětina z celého bytového fondu. Jejich počet ale roste jen pozvolna, většina objektů je starých. Konkrétně 64 procent z nich bylo podle statistik předloňského sčítání lidí domů a bytů postaveno před rokem 1991, upozornil úřad.
Městům a obcím vadí mimo jiné to, že se dá očekávat, že profesionální developeři si z nabízených peněz ukousnou větší podíl na jejich úkor.
Trh s bydlením čeká stabilizace. Úroky dosáhly vrcholu a budou stagnovat |
V tuto chvíli již developeři mají připravené projekty, které z prodejních změní na nájemní. Naproti tomu pokud obec nemá připravený projekt, nemá šanci o podporu požádat,“ předpokládá Sdružení místních samospráv ČR. Podle něj navíc podpora v současné podobě zvýhodní Prahu a ostatní velká města na úkor menších sídel, kde se obvykle stavějí menší objekty s nižším počtem bytů.
Přesně opačný vztah má k návrhu Hospodářská komora ČR, která zastupuje zájmy tuzemského průmyslu a podle níž je objem navržené podpory příliš nízký. Uvedených zhruba 1,5 miliardy korun totiž vystačí na výstavbu v rozsahu 150 až 500 bytů ročně.
Ministerstvo pro místní rozvoj, které program koncipuje jako jeden z potenciálních nástrojů na podporu bydlení, si myslí totéž. Omezené finanční prostředky vložené do programu podle úřadu nebudou mít sílu ovlivnit cenu, za kterou se v Česku nájemné nabízí. Umožní ale nabídnout byty tam, kde jich je nedostatek nebo kde jsou kvůli převisu poptávky nedosažitelné.
Kromě toho má jít o první krok k tomu, aby se nájemních bytů stavělo víc. „Nastavíme podmínky výstavby tak, aby se na konci volebního období mohlo stavět 10 tisíc nájemních bytů ročně navíc,“ uvedlo v materiálu ministerstvo.
