Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Státní záruky budou muset schvalovat poslanci

aktualizováno 
Vláda už nebude moci v příštím roce zvyšovat zadlužení státu poskytováním záruk za veřejné i soukromé projekty jen na základě vlastního uvážení. Na jakoukoli novou garanci totiž bude od ledna potřebovat souhlas parlamentu. Tuto změnu rozpočtových pravidel přijalo ministerstvo financí na doporučení Evropské komise a po kritice Světové banky. Celkové státní záruky dosahují jen ke konci letošního roku sumy asi 136 miliard korun, což je více než pětina jednoho státního rozpočtu.
Ekonomové si od nových pravidel slibují zlepšení kontroly nakládání se státními penězi. "Je to krok správným směrem. Měly by jej ale následovat další, například limit pro zadlužování obcí, aby se podařilo udržet schodek veřejných financí v rozumné výši," soudí ekonom londýnské Merrill Lynch Miroslav Nosál. Na druhé straně však přísnější pravidla mohou pozdržet některé privatizační projekty, kdy investoři státní garance za nabízený majetek vyžadují.

Stát se zaručuje jednak za úvěry na veřejné akce, jako je výstavba silnic a dálnic či nákup letadel pro armádu, mezi garancemi figurují i provozní úvěry pro České dráhy nebo záruky investorům plynoucí z privatizace problémových bank a podniků. Největší mezi nimi je garance státu Československé obchodní bance, které přislíbil, že po převzetí zkrachovalé Investiční a Poštovní banky od ní odkoupí veškeré úvěry, které si nebude chtít ponechat.

Ministerstvo předpokládá, že pro příští rok musí mít kvůli riziku nesplácení některými subjekty, jimž záruky stát poskytl, připraveno vyplatit asi 21 miliard korun.

Roční limit přitom nesmí překročit osm procent z očekávaných příjmů státního rozpočtu, což je zhruba 52 miliard. "Splátka garancí pro příští rok je horní hranicí pro případ, že by nikdo závazky nesplácel. Nepůjde tedy o celých 21 miliard korun," sdělil mluvčí ministerstva financí Libor Vacek.

V roce 1998 musel například stát kvůli platební neschopnosti příjemců garantovaných úvěrů uhradit z rozpočtu 6,7 miliardy korun, přestože podle odhadů ministerstva financí to mělo být jen 0,8 miliardy. Čísla za loňský rok ještě nejsou k dispozici.

Velkou neznámou pro příští rok a další období je neomezená záruka ČSOB za převzetí IPB.

Na rozdíl jiných garancí totiž u ní není jasné, jak velký celkový dopad na veřejné finance a v kterých letech bude mít. Horní hranice odhadu ekonomů je kolem sto miliard korun.
Záruka je přitom ministerstvem financí klasifikována v nejhorší skupině, kde je riziko úhrady ze státního rozpočtu 90 až sto procent. Na opačné straně jsou projekty s nízkými riziky - například odsíření elektráren ziskové společnosti ČEZ, kde stát musel dát záruky proto, že je požadovaly spolufinancující rozvojové evropské fondy. "Nikdy jsme se nedostali do situace, že bychom něco nezaplatili a ani to nepředpokládáme," ujistil mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

Světová banka, která dosavadní volná pravidla pro přidělování státních garancí kritizovala, není spokojena ani s jejich osmiprocentním ročním limitem. "Tento limit je vysoký. Jiné země ucházející se o členství v Evropské unii jsou daleko přísnější, například v Maďarsku platí pro nové záruky vydané v jednom roce limit jednoho procenta příjmů rozpočtu," napsali autoři poslední studie Světové banky o české ekonomice.

Také kontrola státních garancí parlamentem je běžnou praxí ve většině vyspělých zemí světa.

Předmětem kritiky jsou garance zejména proto, že umožňují vládě zadlužovat zemi do budoucna bez jakékoli kontroly. "Ministerstva, která nebyla schopna zajistit žádoucí úroveň státní pomoci z rozpočtových prostředků, hledala zdroje mimo rozpočet a jako zdroj využila záruky za úvěry," uvedla Světová banka.

Krok ministerstva oceňují i opoziční politici. "Ačkoliv pro vládu to určité omezení je, na druhé straně vysoké garance jsou pro rozpočet riskantní, takže je to v pořádku," řekl Ivan Pilip z Unie svobody. Miroslav Kalousek z KDU-ČSL se domnívá, že vláda garancemi až dosud obcházela suverenitu sněmovny. "Projekty, na něž nebyly peníze, nakonec stát financoval formou garancí. Díky tomu se k dodatečným úvěrům dostávaly například České dráhy, pro něž jinak nebyl dostatek peněz," uvedl poslanec.

Šéf finančního odboru ministerstva dopravy Jiří Navrátil přiznává, že České dráhy v posledních dvou letech nesplácely garantované úvěry v plné výši a stát musel peníze doplatit. Celkem stát ručí za dráhy částkou 23 miliard s rizikem placení z rozpočtu vyčísleným na devadesát procent.
Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Na trh vstupuje další stravenka, digitální Benefitka.
E-stravenka Benefitka chce rozbít trh s poukazy. Restaurace nic nestojí

Na trh zaměstnaneckých benefitů ve středu vstoupil nový hráč. Nadnárodní společnost Neeco nabídla elektronickou stravenku, v podobě platební karty. S tou lze...  celý článek

Ilustrační snímek
Vánoční prémie budou, hlásí třetina firem. Většinou rozdají peníze

Výborná ekonomická kondice domácích podniků se před Vánocemi propíše i do kolonky mimořádné odměny na výplatních páskách. Třetina firem má už teď jasno, že je...  celý článek

Hotel Hilton na pražské Florenci je na prodej. Největší český hotel nabízí...
Praha, nový ráj hoteliérů. Rostou ceny pokojů i poptávka po hotelech

Tuzemští hoteliéři zažívají zlaté časy. Do země jezdí stále víc zahraničních turistů, obsazenost hotelů roste. Stejně jako ceny, které si majitelé ubytovacích...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.