S výjimkou několika málo firem, jako jsou České aerolinie, Správa letišť a Česká pošta.
Návrh ponese ministr Bohuslav Sobotka do vlády zřejmě začátkem července. "Bude to během jednoho až dvou týdnů po posledních úpravách," sdělila mluvčí ministerstva financí Eva Nováková.
Již nyní je jisté, že o některé z kandidátů privatizace bude muset svést boj. Sobotkův resort totiž nečekaně zařadil do seznamu například elektrárenskou společnost ČEZ.
Nejprve do konce tohoto roku by chtělo ministerstvo přes burzu prodat balík 16,6 % akcií firmy. Do řádných voleb v polovině roku 2006 pak ministerstvo financí navrhuje najít majitele i pro majoritních 51 % akcií elektrárenské firmy.
To se však nelíbí ministrovi průmyslu Milanu Urbanovi, který je zastáncem státního ČEZ. "Myšlenka prodeje minority ČEZ se zvažuje, ale prohlašuji, že se zasadím o to, aby si stát do konce této vlády ponechal firmu pod kontrolou," uvedl v reakci na záměr ministerstva financí Milan Urban.
Prodeji není nakloněn ani současný management firmy. Novinkou je i zařazení Budějovického Budvaru a společností MERO a Čepro, kde však Sobotkův resort zvažuje jen prodej minoritních balíků akcií, které mají vynést něco přes šest miliard korun.
Jihočeský pivovar Budvar byl v roce 1999 usnesením Zemanova kabinetu z privatizace vyňat kvůli sporům o ochranné známky s mnohem větším americkým pivovarem Anheuser-Busch. Nyní však ministerstvo financí míní, že po vstupu země do Evropské unie bude právní pozice firmy lepší.
Privatizační příjmy ve výši 160 miliard korun jsou podle zdrojů blízkých ministerstvu financí konzervativním odhadem a prodeje podniků by mohly vynést při příznivých okolnostech i mnohem vyšší částky.
Za ČEZ chce ministerstvo utržit alespoň 94 miliard, což je podle ekonomů velmi reálné, pokud stát nesváže prodej omezujícími podmínkami. V případě Telecomu je do kolonky privatizační výnos napsána částka 50 miliard a má jít o druhou největší privatizaci této vlády.
Zřejmě největším překvapením pro ekonomy je odhad pouhých tří miliard korun za privatizaci Budvaru. "Tato firma má při prodeji piva kolem 1,2 milionu hektolitrů ročně a vlastnictví ochranných známek cenu tak 10 až 12 miliard korun. Dobrý výnos se dá dosáhnout v takovém případě, kdy proti sobě půjde konkurent Budvaru Anheuser-Busch a jeho světoví rivalové, jimž půjde o ochranné známky," soudí například ekonom Jan Sýkora ze společnosti Wood and Company.
O Budvar se zatím předběžně zajímá kromě jeho rivala ještě majitel Pražských pivovarů Interbrew. Dalším ze zájemců je Heineken, jenž ovládá Starobrno, a hovoří se i o zájmu mezinárodní skupiny Scottish Newcastle.
Jako první bude stát prodávat balíky firem z oblasti energetiky. Nejprve by to podle návrhu ministerstva financí měla být minorita v ČEZ a poté dvě severočeské hnědouhelné firmy a chemický koncern Unipetrol. Po jeho první nezdařené privatizaci nyní stát očekává výnos zhruba o čtvrtinu nižší - předběžně asi osm miliard korun.
Za Sokolovskou uhelnou a Severočeské doly stát očekává pět miliard korun. To přibližně odpovídá částkám, které těsně před zahájením privatizačního klání nabízejí první zájemci.
Minoritní akcionář Sokolovské uhelné, skupina Karbon invest, nabídla za majoritu 1,9 miliardy korun. Vlastník Mostecké uhelné Appian Group pak první nabídku za Severočeské doly vyčíslil na 2,6 miliardy.
