Státy se hádají, jak říkat euru

Euro je sice v Evropské unii jen jedno, to však neznamená, že mu různé národy unie nemohou říkat jinak. A právě nad různým způsobem, jakým obyvatelé části zemí evropské pětadvacítky ve svých jazycích euru říkají, se strhla hádka.

Ta už několik dní způsobuje těžkou hlavu velvyslancům členských zemí.

Některé národy nazývají euro mírně pozměněným slovem. Rozdíl několika málo písmenek hrozí, že se zásadně zkomplikuje podpis evropské ústavy 29. října v Římě.

Její text obsahuje i odkaz na evropskou měnu a členské státy EU se dohodly už v roce 1995, že v oficiálních dokumentech se bude evropské měně říkat pouze a jedině euro. Výjimku tehdy získali Řekové, kteří při psaní nepoužívají latinku.

Problém se však vyostřil teprve s rozšířením unie, která k původním jedenácti jazykům EU přidala dalších devět včetně takových, které říkají euru jinak. Kromě Lotyšů a Maďarů mají pro euro jiné slovo ještě Slovinci a Litevci.

Během vyjednávání o rozšíření deseti nových členů se na tento problém nenarazilo, přišli na něj až překladatelé, kteří pracovali na různých jazykových verzích ústavy, uvedla stanice BBC.

Jen Slovinci a Litevci však byli ochotni se dohodnout a v úterý večer na jednání velvyslanců zemí EU přijali kompromis, že v oficiálních dokumentech, jako je ústava, budou používat "euro". Doma mají povolenou větší volnost, euro bude možné i skloňovat, pokud však bude zachován kořen slova "eur".

Kompromis se však nelíbí Maďarům a Lotyšům, kteří mají jiný kořen slova. Proto ani během čtyřiadvacetihodinové lhůty, kterou měli na rozmyšlenou, neustoupili. "Nechceme zkazit ústavu kvůli jedné samohlásce, ale nelíbí se nám, že nám někdo jiný říká, jak máme hláskovat v našem jazyce," uvedl maďarský diplomat pro BBC.

Lotyšský diplomat dodal, že podobné jazykové změny zaváděné zvenku vzbuzují podezření, protože zavánějí dobou Sovětského svazu, "kdy byl náš jazyk ohrožen".

Jak se v Evropě říká euru

Slovinsko - evro
Litva - euras
Lotyšsko - eiro
Maďarsko - euroo

Hádka o to, jak říkat euru, zpochybňuje, zda lídři obou národů budou ochotni 29. října v Římě stvrdit svým podpisem text ústavy ve svých rodných jazycích, ale s jiným výrazem pro evropskou měnu.

"Mají svoji vlastní vůli, a jestli opravdu nebudou chtít podepsat text ústavy kvůli jinému hláskování, je to jejich svobodná vůle," řekl úředník Rady ministrů EU. "Ale texty ústavy v Římě budou obsahovat euro a nic jiného."

Podle Petry Mašínové, mluvčí českého velvyslance v EU Jana Kohouta, dále probíhají jednání mezi oběma odpůrci a Nizozemskem, jež toto pololetí předsedá radě. Ještě se proto snaží celou věc vyřešit, než všichni vyrazí do Říma.

Eurogramatiku řeší i Irové
Eurogramatika není obyvatelům členských států unie trnem v oku poprvé. Z původních zemí se v ní například hojně rýpali Irové, a to kvůli množnému číslu. V evropských zákonech se v angličtině používá pro euro v jednotném i množném čísle jen jeden název, a to euro (bez -s, jež označuje v angličtině množné číslo).

Evropští překladatelé důrazně doporučovali, aby se v běžné řeči dále množné číslo s koncovkou -s používalo. Irské ministerstvo financí si však postavilo hlavu a všude užívá jen euro v jednotném čísle. A s ním i většina médií navzdory protestům obyvatel. Nemluvě o tom, že v irštině euru říkají eoró.

V čem je problém

• Některé nové členské země Evropské unie se po vstupu do společenství bránily ve své řeči užívat jako jednotné označení pro společnou evropskou měnu výraz euro, protože ve svém jazyce používají jiné slovo.

• Nizozemci proto navrhli kompromis a rozhodli, ať si každý euru říká a skloňuje je, jak chce, hlavně když zachová alespoň kořen slova "eur".

• Maďaři a Lotyši jsou proti a hrozí, že koncem října v Římě nepodepíší evropskou ústavu.