Školné na veřejných vysokých školách má být zavedeno v semestru 2013/2014. Ilustrační foto.

Školné na veřejných vysokých školách má být zavedeno v semestru 2013/2014. Ilustrační foto. | foto: Daniel Beran, MAFRA

Stavební spoření půjde využít i na studium, plánuje ministerstvo

  • 190
Podporu ze stavebního spoření možná do budoucna půjde použít také na studium. Počítá s tím věcný záměr ministerstva školství, který upravuje financování studia v souvislosti se zavedením školného na vysokých školách. Kromě toho stát nabídne zvýhodněné půjčky na školné za pět procent ročně.

Vláda si tak poněkud šalamounsky počíná v naplňování svého slibu omezit využití státem dotovaného stavebního spoření. Účelovost se nakonec smrskne jen na státní podporu, která nově bude činit pouze deset procent naspořené částky, nejvýš tedy 2 000 Kč ročně.

Vedle novely zákona o stavebním spoření, která  požaduje použít podporu pouze na investici do bydlení, přichází ministerstvo školství se záměrem opatřit stavební spoření nálepkou spoření na vzdělávání.

Uvědomuje si, že dvoutisícová roční podpora na školné stačit nebude. "Navrhovaná změna by představovala významný 'signální' efekt pro účelovost použití všech naspořených prostředků," doufá ve svém návrhu ministerstvo.

Školné na veřejných vysokých školách má být zavedeno v semestru 2013/2014, omezeno bude 10 tisíci korunami za semestr.

Martin Novotný studuje VŠE v Praze a školné už teď platí, protože přetahuje studium. Půjčovat si na něj nemusel, sám už vydělává. "Když je člověk zdravý, není problém si peníze vydělat – i kdybych měl jít dělat na kasu do supermarketu," říká student.

Ministerstvo však plánuje také podporovat garantované půjčky na školné, a to až 640 miliony korun ročně.

Na zhruba sto milionů korun po plném náběhu systému přijde dotace úroků z půjček v době studia. Na účet studenta začnou totiž nabíhat až po absolvování školy.

Stát dále počítá s tím, že ročně odepíše 140 milionů korun na nesplácených půjčkách.

Dohromady na 400 milionů přijdou daňové úlevy. Úroky si bude absolvent moci odečíst od daňového základu. Totéž platí pro  jeho zaměstnavatele, který za něj půjčku splatí. Nově má zákon také zajistit, aby podniková stipendia byla daňově uznatelná a osvobozena od pojistného.

Půjčky pro studenty mladší 30 let

Podle představ ministerstva školství by si mohli za úrok kolem pěti procent půjčovat bakaláři, magistři a doktorandi z denního studia. Podmínkou je, že začali studovat před 30. rokem života a studium nepřetahují.

Půjčku by poskytovaly komerční banky a stát by jim úvěr garantoval a hradil administrativní náklady. Ke splácení by došlo až po ukončení studia a jeho délka by byla volitelná – navrhuje se pět, deset nebo patnáct let. Splácení by šlo kdykoliv prodloužit a například v nezaměstnanosti odložit.

Banky se k účasti na státem garantovaných půjčkách na školné stavějí zdrženlivě, protože návrh zatím není schválen. Některé už dnes totiž zvýhodněnou studentskou půjčku nabízejí.

"Studenti a mladí lidé obecně pro nás představují velký potenciál, proto návrh zákona i naše případné zapojení pečlivě zvážíme," uvádí Jan Holinka z České spořitelny. Sto tisíc splatných během pěti let lze u ČS pořídit za 8,9 procenta, u Komerční banky za 8,5 procenta.

Půjčovat s podporou státu by se mohlo nejen na školné, ale i na životní náklady. Studenti by tak nemuseli chodit po brigádách, ale svou kariéru by začínali s ještě větším dluhem.

Pro představu ministerstvo školství nabízí modelový příklad.

Kdyby si student bakalářského studia půjčil 20 tisíc korun za semestr (10 tisíc na školné a dalších nejvýše možných 10 tisíc na životní náklady), skončil by po třech letech studium s dluhem 120 tisíc korun. Při volbě splácení na dobu deseti let a úroku 4,95 procenta by pak splácel bance měsíčně 1 292 korun. Magistr s půjčkou 200 tisíc korun by bance splácel 2 135 korun měsíčně.