Tato částka skončí na účtech klientů spořitelen poté, co ji stát vybere na daních nebo si ji vypůjčí a zvedne státní dluh.
Protože podpora se u smluv od letošního ledna snížila, lidé ještě loni na poslední chvíli uzavřeli rekordních 2,5 milionu smluv, a stavební spoření tak upevnilo svou pozici nejoblíbenější formy ukládání peněz.
S přílivem klientů vláda počítala, a tak v rozpočtu na zvýšené nároky na podporu nechala rezervu. "Vejdeme se tam," tvrdí náměstek ministra financí Jaroslav Šulc.
Plán se podařilo vládě udržet také díky tomu, že lidem nezbylo tolik peněz. Klienti se vysílili, když uzavírali druhé smlouvy, podepisovali spoření na neobsazené členy rodiny a platili startovní poplatky.
Průměrná úložka na jeden účet se tak snížila, a s ní šla dolů i průměrná výše podpory. Na jednu smlouvu stát vyplatí v průměru 2730 korun, o 250 korun méně než loni. Klienti přitom mohli dostat až 4500 korun, pokud za rok nastřádali 18 tisíc korun. "Lidé nejdou na maximum," potvrdil Šulc.
Kdo smlouvu podepsal loni, může tuto maximální podporu čerpat libovolně dlouho, dokud nenaplní svou cílovou částku stanovenou ve smlouvě.
Pro státní rozpočet tak stavební spoření bude dál stejně nákladné. Ministerstvo financí odhaduje, že objem podpor klesne pod deset miliard nejdříve v roce 2008.
