Podle vládní analýzy přichází česká ekonomika pomalým povolováním staveb ročně o 7,1 miliardy korun. „Je to dlouholetý problém, který se nám v minulosti nedařilo řešit,“ řekl Babiš. Od ledna byl současný návrh normy v meziresortním připomínkovém řízení. Podle ministerstva pro místní rozvoj se k zákonu sešlo přes pět tisíc připomínek, z nichž většinu se úřadu podařilo vypořádat.
Stavte dál, stát vám ještě přidá. Stavitelé vyjednali náhrady za pandemii |
Novou podobu zákona ovšem už zkritizovali podnikatelé, podle nichž se odchýlila od původní verze a věcného záměru. Situaci ve stavebnictví místo zjednodušení podle nich naopak zkomplikuje. „Ze stavebního zákona se tak stala jen nepovedená dílčí novela, která situaci ve stavebnictví výrazně zhorší,“ uvedl v pondělí prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.
O aktuálním návrhu podle něj nikdo s komorou nediskutoval. Bez přepracování pak navrhuje tento návrh odmítnout. V podobném duchu se v pondělí vyjádřili také zástupci Svazu průmyslu a dopravy ČR.
„Vyzýváme vládu, aby neslevovala z původně stanovených cílů a neustupovala odpůrcům integrace povolovacích procesů. Právě komplikovanost a zdlouhavost jednotlivých řízení brzdí stavby soukromníků i těch ve veřejném zájmu,“ sdělil viceprezident svazu František Chaloupecký.
Výjimka pro památkáře
„Zákon počítá s tak revolučními změnami, že nelze hovořit o novele,“ míní ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. Problémem současné stavební legislativy je také podle ní roztříštěnost předpisů a stavebních úřadů. Dnes v Česku existuje téměř 20 typů stavebních řízení a deset typů různých povolovacích procesů.
Stavební zákon začne platit začátkem příštího roku. Nabíhat bude postupně |
„To nový stavební zákon vyřeší tím, že do budoucna bude už jen jedno správní řízení a celé řízení o povolení stavby povede jeden stavební úřad. Výsledkem celého řízení tak bude u běžných staveb jedno razítko. Celý proces bude navíc digitalizovaný,“ sdělila Dostálová. Skončí tak podle ní současný stav, kdy musejí velké stavební firmy „vozit dokumentace avií“.
Jedinou výjimkou v integraci stavebního řízení budou podle ministryně památkáři, a to u staveb u kulturních a národních památek či v památkových rezervacích. „Tam je nicméně definitivní slovo památkářů na místě. Stejně tak jako životní prostředí, kde zůstane samostatné postavení Agentuře ochrany přírody a krajiny, a to ve zvláště chráněných územích. U případných staveb v národních parcích a podobně významných územích přece musí mít orgán životního prostředí poslední slovo,“ doplnila Dostálová.
Právě památkáři však zákon před časem kritizovali. I když jim zůstane pravomoc nad jednotlivými chráněnými objekty, podle vyjádření prof. Václava Girsy, prezidenta Českého národního komitétu ICOMOS (Mezinárodní rada památek a sídel) památkáři ztratí kontrolu nad děním v památkových zónách. „Památková péče pod stavebním úřadem už nebude nezávislá a závazná,“ uvedl Girsa.
Povolování se zkrátí, tvrdí ministerstvo
Největším přínosem nového zákona má být zkrácení povolování staveb. „Schvalovací proces staveb trvá v průměru pět let, u dopravní infrastruktury je to 13 let,“ řekl Babiš. Podle ministryně pro místní rozvoj je možné přesně spočítat, jak dlouhý schvalovací proces stavby prodražuje. „U Pražského okruhu (mezi dálnicí D1 a městskou částí Běchovice, pozn. red.) se ještě nekoplo do země a už to máme zdražené o 1,5 miliardy,“ řekla Dostálová.
Předchozí návrh zákona byl podle ní maximalistickou variantou, kterou bylo nutné podrobit kompromisům. I nová podoba, která vzešla z připomínkového řízení, však podle ministryně povolování urychlí. Cílem normy podle Dostálové zůstává jedno povolení, jeden úřad a lhůta maximálně jeden rok.
V případě nemoci úředníka už nebude stavební úřad zavřený, slibuje Dostálová |
Řadu kritiků měl i původní návrh normy. Mezi nejčastější výtky patřilo to, že údajně nahrával developerům a nechránil veřejné zájmy.
Vláda si od nového stavebního zákona slibuje výrazné zrychlení a zjednodušení schvalování staveb. Podle údajů Světové banky patří Česko ve vyřízení stavebního povolení na 157. místo ze 190 porovnávaných zemí. Účinnost zákona bude podle Dostálové nabíhat postupně, nejzazší termín je polovina roku 2023.
